23.06.2000 -
Sluníčkové odpoledne začalo v 15 hodin opavského času a návštěvníci se mohli kromě prohlídky Domu zúčastnit celé řady atrakcí a výstavek. Nejprve to byla výstava fotografií o válkou zničeném Čečensku a s ní spojená sbírka na rodiny postižené tímto nesmyslným konfliktem.
Sluníčkové odpoledne začalo v 15 hodin opavského času a návštěvníci se mohli kromě prohlídky Domu zúčastnit celé řady atrakcí a výstavek. Nejprve to byla výstava fotografií o válkou zničeném Čečensku a s ní spojená sbírka na rodiny postižené tímto nesmyslným konfliktem.
Další zastávkou bylo Středisko masážních služeb, kde se převážně děti snažily vylovit z vířivé vany (při zapnutých tryskách) "zlatou rybku". Děti měly o tuto soutěž velký zájem a proto byly zklamány, když kluci z masérny navečer odjeli za zákazníkem do hotelu Koruna.
Po zážitcích s vanou byla další zastávkou CHOPS - charitní ošetřovatelsko-pečovatelská služba. Zde si lidé nechávali změřit tlak od stylově oděných sestřiček, které rozdávaly na základě zjištěných údajů drobná doporučení. Např. některým pánům bylo "doporučeno již jen holení a více práce"...
Po těchto doporučeních byla další zastávka v chráněných dílnách, které zaměstnávají lidi s tělesným postižením. Děti si zde mohly vyzkoušet malbu na hedvábí, uplácat něco z keramiky nebo si zkusit práci na tkalcovském stavu. V rámci prohlídky bylo možné si vystavené zboží zakoupit a návštěvníkům si líbilo zboží v hodnotě 3 500 Kč.
Po prohlídce dílen se návštěvníci rozdělili na dvě skupiny - na ty, kteří se šli občerstvit, a na ty, kteří pokračovali dále v prohlídce. (Mimochodem občerstvení bylo bohaté a velmi chutné).
Pod číslem 5 se skrývaly Rehabilitační dílny pro duševně nemocné a mentálně postižené. Kromě prohlídky těchto nově zrekonstruovaných prostor a ukázek prací klientů byla připravena i prezentace projektu spolupráce s romskými spoluobčany s názvem "Pracovat spolu je přece normální" doplněná o výstavu fotografií Vladimíra Žáka pod názvem "Jsme od Košic".
Po této zastávce bylo možné si ještě prohlédnout technickou dílnu, která je součástí chráněných dílen, kde byla velmi pěkně a názorně představena práce zrakově postižených.
Poslední zastávkou před občerstvením bylo středisko vzájemné pomoci, kde kromě malého povídaní o charitním šatníku děti kreslily obrázky. Malovaly to, co by chtěly popřát dětem v Čečensku.
Po tomto charitním kolečku bylo možno se řádně občerstvit, nechat děti povozit na poníkovi a zhlédnout divadlo jednoho herce. Pro zpestření celého programu proběhla dvě losování o pěkné ceny. Výhercům blahopřejeme.
Mile nás překvapilo množství lidí, kteří tuto akci navštívili a vzhledem k velkému zájmu bychom rádi toto odpoledne Vám všem věnovali každoročně. Přikládáme i názor jednoho z hostů, pana Drahomíra Gracy: "Chtěl bych Vám alespoň touto cestou poděkovat za příjemné sváteční odpoledne. Oceňuji perfektní organizaci této akce. Všechny prostory dílen udělaly na mě velký dojem svým pořádkem a vkusným vybavením. Nesmím však zapomenout poděkovat vašim zaměstnancům (paní Grabiášové, Jiřímu Gelovi a všem ostatním) za nevšední ochotu při této zajímavé prohlídce."
Chceme poděkovat všem, kteří nám pomohli toto odpoledne zdárně dovézt do úspěšného konce, to je Vám všem, kteří jste přišli nebo jakkoliv přispěli. Velký dík patří zejména kolektivu zaměstnanců Otické pekárny J.L.N., kteří nás překvapili svou podporou, když se složili na nákup drobného pečiva, chlébů a koláčů a věnovali nám tak 15 přepravek těchto dobrot. Dále bychom rádi poděkovali akciové společnosti Mrazírny Oceán za darované nanuky, paní Ryplové za věnování občerstvení a firmě Best s.r.o. - Sodovkárna za poskytnutou slevu na nákup sodovek a trampské skupině Karavana za vytvoření dobré nálady.
Na závěr Sluníčkového odpoledne se sešli i rodinní příslušníci pracovníků Charity, kteří společně založili Klub nikoli přátel, ale trpitelů a nedobrovolných dobrovolníků Charity a obdrželi úřední Chartifikát, ti nejvíce Charitou postižení (jako např. manžel a děti paní ředitelky) navíc i koláč jako alespoň malou satisfakci za svou trpělivost a toleranci.
Další zastávkou bylo Středisko masážních služeb, kde se převážně děti snažily vylovit z vířivé vany (při zapnutých tryskách) "zlatou rybku". Děti měly o tuto soutěž velký zájem a proto byly zklamány, když kluci z masérny navečer odjeli za zákazníkem do hotelu Koruna.
Po zážitcích s vanou byla další zastávkou CHOPS - charitní ošetřovatelsko-pečovatelská služba. Zde si lidé nechávali změřit tlak od stylově oděných sestřiček, které rozdávaly na základě zjištěných údajů drobná doporučení. Např. některým pánům bylo "doporučeno již jen holení a více práce"...
Po těchto doporučeních byla další zastávka v chráněných dílnách, které zaměstnávají lidi s tělesným postižením. Děti si zde mohly vyzkoušet malbu na hedvábí, uplácat něco z keramiky nebo si zkusit práci na tkalcovském stavu. V rámci prohlídky bylo možné si vystavené zboží zakoupit a návštěvníkům si líbilo zboží v hodnotě 3 500 Kč.
Po prohlídce dílen se návštěvníci rozdělili na dvě skupiny - na ty, kteří se šli občerstvit, a na ty, kteří pokračovali dále v prohlídce. (Mimochodem občerstvení bylo bohaté a velmi chutné).
Pod číslem 5 se skrývaly Rehabilitační dílny pro duševně nemocné a mentálně postižené. Kromě prohlídky těchto nově zrekonstruovaných prostor a ukázek prací klientů byla připravena i prezentace projektu spolupráce s romskými spoluobčany s názvem "Pracovat spolu je přece normální" doplněná o výstavu fotografií Vladimíra Žáka pod názvem "Jsme od Košic".
Po této zastávce bylo možné si ještě prohlédnout technickou dílnu, která je součástí chráněných dílen, kde byla velmi pěkně a názorně představena práce zrakově postižených.
Poslední zastávkou před občerstvením bylo středisko vzájemné pomoci, kde kromě malého povídaní o charitním šatníku děti kreslily obrázky. Malovaly to, co by chtěly popřát dětem v Čečensku.
Po tomto charitním kolečku bylo možno se řádně občerstvit, nechat děti povozit na poníkovi a zhlédnout divadlo jednoho herce. Pro zpestření celého programu proběhla dvě losování o pěkné ceny. Výhercům blahopřejeme.
Mile nás překvapilo množství lidí, kteří tuto akci navštívili a vzhledem k velkému zájmu bychom rádi toto odpoledne Vám všem věnovali každoročně. Přikládáme i názor jednoho z hostů, pana Drahomíra Gracy: "Chtěl bych Vám alespoň touto cestou poděkovat za příjemné sváteční odpoledne. Oceňuji perfektní organizaci této akce. Všechny prostory dílen udělaly na mě velký dojem svým pořádkem a vkusným vybavením. Nesmím však zapomenout poděkovat vašim zaměstnancům (paní Grabiášové, Jiřímu Gelovi a všem ostatním) za nevšední ochotu při této zajímavé prohlídce."
Chceme poděkovat všem, kteří nám pomohli toto odpoledne zdárně dovézt do úspěšného konce, to je Vám všem, kteří jste přišli nebo jakkoliv přispěli. Velký dík patří zejména kolektivu zaměstnanců Otické pekárny J.L.N., kteří nás překvapili svou podporou, když se složili na nákup drobného pečiva, chlébů a koláčů a věnovali nám tak 15 přepravek těchto dobrot. Dále bychom rádi poděkovali akciové společnosti Mrazírny Oceán za darované nanuky, paní Ryplové za věnování občerstvení a firmě Best s.r.o. - Sodovkárna za poskytnutou slevu na nákup sodovek a trampské skupině Karavana za vytvoření dobré nálady.
Na závěr Sluníčkového odpoledne se sešli i rodinní příslušníci pracovníků Charity, kteří společně založili Klub nikoli přátel, ale trpitelů a nedobrovolných dobrovolníků Charity a obdrželi úřední Chartifikát, ti nejvíce Charitou postižení (jako např. manžel a děti paní ředitelky) navíc i koláč jako alespoň malou satisfakci za svou trpělivost a toleranci.
