10.12.2010 - Autorkou obrázku anděla, který zdobí oficiální novoročenku Charity Opava, je klientka Radosti Eva Rohovská. Zde je její příběh...
Vánoce letos začaly v sociálně terapeutické dílně Radost v předstihu. Už v říjnu, v rámci arteterapie, malovali klienti obrázky s vánoční tématikou. Ten nejkrásnější teď ozdobí oficiální novoročenku Charity Opava.
Kluci i děvčata si dali záležet, jeden obrázek byl hezčí než druhý a každý v sobě skrýval nějaké kouzlo. Los nakonec padl na anděla, kterého namalovala sedmadvacetiletá Eva Rohovská. „Je to můj anděl strážný,“ usmívá se a je šťastná, že právě její obrázek byl vybrán. Novoročenka, to už je něco. Vždyť ji bude mít v rukou tolik lidí, kolik si sama ani neumí představit. Eva se také svěří, že právě anděly maluje ráda. Je totiž na světě sama, tak svého strážníčka opravdu potřebuje.
Evička trpí mentální retardací, přesto se vyučila švadlenou a krátkou dobu kompletovala hračky v Chráněných dílnách svatého Josefa. Ve dvaceti jí přiznali invalidní důchod a stala se klientkou sociálně terapeutické dílny Radost, která poskytuje služby osobám se sníženou soběstačností. Tito lidé, vzhledem k svému mentálnímu postižení nemají šanci pracovat ani na chráněném trhu práce. Evička to sice v Charitě zkoušela, sama však říká, že to prostě „nedala“. „Byla jsem pořád ve stresu a bála jsem se, že to nezvládnu.“
Evinou psychikou už dávno předtím těžce otřásla smrt rodičů. Když zemřel tatínek, bylo jí dvanáct let a nakonec to byla ona, která podržela maminku: „Špatně to nesla a já také, vůbec jsem něco takového nečekala. Snažila jsem se ale být silná a pak jsem se s tím smířila. Řekla jsem mamince, že život musí jít dál.“ Když se postupně obě se situací vyrovnaly, přišla na Evu další rána. „Praly jsme s mamkou prádlo a já jsem šla věšet ven. Když jsem se vrátila, našla jsem maminku mrtvou. Měla embolii. Byl to strašný šok. Vůbec jsem nevěděla, co mám dělat,“ vzpomíná dívka na poslední okamžiky s maminkou a dodává, že si z dětství pamatuje samé pohřby příbuzných.
Když začala Eva docházet do Radosti, život byl hned veselejší. Stal se z ní úplně jiný človíček, hlavně činorodý a ochotný každému pomoci. Baví ji všechny aktivity. Nejraději však tvoří drobnosti z korálků, maluje, vyšívá a čte. Letos zazářila i v mezinárodní pěvecké soutěži „Začarovaná písnička“, kterou pro lidi s handicapem uspořádal Rotary Club Opava. Zazpívala starý hit Heleny Vondráčkové Červená řeka a obsadila dvě druhá místa. V Radosti si našla kamarádky a kamarády. S Katkou a Ilonkou tvoří nerozlučné trio a ráda se pobaví i s kluky. Mezi její favority patří Radim a Michal.
Už pár měsíců žije Eva v Domě svatého Cyrila a Metoděje a zkouší, jaké to je starat se o sebe sama. „Moc se mi ve Vlaštovičkách líbí a mám pocit, že mi začne nový a lepší život,“ říká s nadějí. Jen ji mrzí, že si sebou nemohla vzít své tři křečky Froda, Štístka a Ferdu, které si pojmenovala po oblíbených filmových hrdinech. Teď se však Eva Rohovská dívá raději dopředu a snaží se moc nesmutnit. Těší se na Vánoce a i když nebude mít stromeček až do stropu, jak by si přála, budou to určitě svátky v bezpečí a mezi přáteli, které už si ve Vlaštovičkách stačila najít.
