23.07.2004 - Začátek července je v Domě pro zrakově postižené ve Vlaštovičkách již tradičně spjat s oslavou patronů domu - sv. Cyrila a sv. Metoděje. Letošní rok nebyl v tomto výjimkou. Pozvánky na Zahradní slavnost byly rozdány, občerstvení přichystáno, vystupující kapely měly svůj repertoár pečlivě nazkoušený, zkrátka vše bylo naplánováno a připraveno do nejmenších detailů a počítalo se s jakoukoli případnou eventualitou. Obávali jsme se pouze jediného, s čím na nás vyrukuje prázdninové počasí.
Začátek července je v Domě pro zrakově postižené ve Vlaštovičkách již tradičně spjat s oslavou patronů domu - sv. Cyrila a sv. Metoděje. Letošní rok nebyl v tomto výjimkou. Pozvánky na Zahradní slavnost byly rozdány, občerstvení přichystáno, vystupující kapely měly svůj repertoár pečlivě nazkoušený, zkrátka vše bylo naplánováno a připraveno do nejmenších detailů a počítalo se s jakoukoli případnou eventualitou. Obávali jsme se pouze jediného, s čím na nás vyrukuje prázdninové počasí. Ale pěkně popořádku.
První hosté se v sobotu 3. července začali sjíždět do Vlaštoviček okolo 15. hodiny. Protože do začátku slavnostní mše, která oficiální oslavy zahajovala, zbývalo pár desítek minut, využili první návštěvníci krátkou chvilku k procházce a potažmo prohlídce areálu Domu sv. Cyrila a Metoděje. Slavnostní mši svatou, kterou celebroval otec Kamil Vícha, navštívili lidé nejen z Vlaštoviček a nejbližšího okolí, ale také přátelé a naši příznivci z Prahy a z dalších vzdálených koutů republiky. Na každého příchozího čekala po mši sladká odměna v podobě vynikajícího pečiva, které obdržel od zaměstnankyň domu.
"Dobrý den, jmenuji se Petra Hrbáčová a je mi ctí Vás u nás v domě přivítat", zahájila vedoucí domu další část slavnostního odpoledne - oficiální prohlídku s odborným komentářem. Paní Petra, třebaže je ve vrcholné funkci vedoucího domu relativně krátkou domu, těší při podobných setkáních kromě přirozeného šarmu a řečnického nadání, zejména z dlouhodobě nabytých odborných znalostí v práci se zrakově postiženými lidmi. Na zvídavé otázky návštěvníků, zajímajících se o další směřování domu, odpovídala Petra Hrbáčová otevřeně a věcně. "Díky nastartovanému systému individuálních sociálních rehabilitací, dokázali někteří z našich obyvatel dosáhnout takřka neomezené samostatnosti. Tři z nich se pak v loňském roce po důkladném zvážení rozhodli přestěhovat do samostatných bytů v městské zástavbě v Opavě a žít zcela nezávisle na cizí pomoci. Systém rehabilitací se nám velmi osvědčil a zůstaneme mu věrni i v příštích letech", zněla odpověď vedoucí domu na jednu z řady otázek.
Pak se již oslavy přesunuly o několik desítek metrů dál, pod širé nebe do sportovního areálu ve Vlaštovičkách. Jako první hrály a zpívaly Zpívající kytky, skupina, která je přímo bytostně spjata s Domem sv. Cyrila a Metoděje. Tentokrát vystoupily v poněkud zúžené sestavě, pouze ve čtyřech. Na výsledném vystoupení to však nebylo vůbec znát. Posluchači se mezitím trousili k stánkům s občerstvením, kupovali opékané maso a párky, popíjeli pivo a bylo znát, že se dobře baví a je jim zde příjemně. Zpívající kytky dohrály a měly se svými country písněmi úspěch.
Pak si pro změnu s námi zahrála matka příroda. To, co ze začátku vypadalo jako drobná krátká dešťová přeháňka, se změnilo v hustý hodinový "slejvák", doprovázený bičujícím větrem. Rázem se přibližně sto padesát návštěvníků, kteří ještě před chvíli byli roztroušeni po celé ploše areálu, přesunulo na několik málo metrů čtverečních, které byly zastřešeny. Valnou většinu lidí však povětrnostní podmínky nezlomily a zůstali s námi i nadále. Po zásluze byli asi po hodině odměněni, když vítr s deštěm ustal a na obloze se objevilo červencové sluníčko. V tu chvíli zahájila své vystoupení další skupina - Karavana, a tím přilákala další houf zvědavců, kteří se ihned zařadili mezi ostatní slavící.
Byl to dlouhý a příjemně strávený večer.
První hosté se v sobotu 3. července začali sjíždět do Vlaštoviček okolo 15. hodiny. Protože do začátku slavnostní mše, která oficiální oslavy zahajovala, zbývalo pár desítek minut, využili první návštěvníci krátkou chvilku k procházce a potažmo prohlídce areálu Domu sv. Cyrila a Metoděje. Slavnostní mši svatou, kterou celebroval otec Kamil Vícha, navštívili lidé nejen z Vlaštoviček a nejbližšího okolí, ale také přátelé a naši příznivci z Prahy a z dalších vzdálených koutů republiky. Na každého příchozího čekala po mši sladká odměna v podobě vynikajícího pečiva, které obdržel od zaměstnankyň domu.
"Dobrý den, jmenuji se Petra Hrbáčová a je mi ctí Vás u nás v domě přivítat", zahájila vedoucí domu další část slavnostního odpoledne - oficiální prohlídku s odborným komentářem. Paní Petra, třebaže je ve vrcholné funkci vedoucího domu relativně krátkou domu, těší při podobných setkáních kromě přirozeného šarmu a řečnického nadání, zejména z dlouhodobě nabytých odborných znalostí v práci se zrakově postiženými lidmi. Na zvídavé otázky návštěvníků, zajímajících se o další směřování domu, odpovídala Petra Hrbáčová otevřeně a věcně. "Díky nastartovanému systému individuálních sociálních rehabilitací, dokázali někteří z našich obyvatel dosáhnout takřka neomezené samostatnosti. Tři z nich se pak v loňském roce po důkladném zvážení rozhodli přestěhovat do samostatných bytů v městské zástavbě v Opavě a žít zcela nezávisle na cizí pomoci. Systém rehabilitací se nám velmi osvědčil a zůstaneme mu věrni i v příštích letech", zněla odpověď vedoucí domu na jednu z řady otázek.
Pak se již oslavy přesunuly o několik desítek metrů dál, pod širé nebe do sportovního areálu ve Vlaštovičkách. Jako první hrály a zpívaly Zpívající kytky, skupina, která je přímo bytostně spjata s Domem sv. Cyrila a Metoděje. Tentokrát vystoupily v poněkud zúžené sestavě, pouze ve čtyřech. Na výsledném vystoupení to však nebylo vůbec znát. Posluchači se mezitím trousili k stánkům s občerstvením, kupovali opékané maso a párky, popíjeli pivo a bylo znát, že se dobře baví a je jim zde příjemně. Zpívající kytky dohrály a měly se svými country písněmi úspěch.
Pak si pro změnu s námi zahrála matka příroda. To, co ze začátku vypadalo jako drobná krátká dešťová přeháňka, se změnilo v hustý hodinový "slejvák", doprovázený bičujícím větrem. Rázem se přibližně sto padesát návštěvníků, kteří ještě před chvíli byli roztroušeni po celé ploše areálu, přesunulo na několik málo metrů čtverečních, které byly zastřešeny. Valnou většinu lidí však povětrnostní podmínky nezlomily a zůstali s námi i nadále. Po zásluze byli asi po hodině odměněni, když vítr s deštěm ustal a na obloze se objevilo červencové sluníčko. V tu chvíli zahájila své vystoupení další skupina - Karavana, a tím přilákala další houf zvědavců, kteří se ihned zařadili mezi ostatní slavící.
Byl to dlouhý a příjemně strávený večer.
Václav Burda
