Ještě před rokem ale vypadalo vše značně beznadějně. Pokud by o byt Pavlova rodina skutečně přišla, skončil by Pavel v ústavní péči, sám, bez možnosti každodenní domácí péče a podpory. Se zdravotními následky se Pavel bude nevyhnutelně potýkat celý zbytek života, ale psychika je pro rekonvalescenci nesmírně důležitá. Pocit bezpečí a klidná pohoda domova i přítomnost otce je proto pro další Pavlův boj a posun v rehabilitaci klíčová. Nyní už by ji nemělo díky vlně solidarity lidí i organizací, mezi něž se ráda počítá také Charita Opava, nic ohrozit.
„Vážení, rád bych Vám všem oznámil, že Domov pro mého milovaného syna Pavla je zachráněn. Soud schválil dohodu o vypořádání společného jmění manželů a díky tomuto rozhodnutí mohla Nadace Charty 77 - Konto Bariéry uvolnit a přeposlat požadovanou částku. Také již došlo ke vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí a nyní se budou řešit jen formality ohledně zřízení doživotního věcného břemene pro Pavlíka, aby už nikdy nebyl ohrožen jeho domov,“ píše otec Pavla Palkoviče v poděkování, o jehož publikování nás požádal. Dobrých zpráv není nikdo dost, a tak mu velmi rádi vyhovujeme.
PODĚKOVÁNÍ TATÍNKA PAVLÍKA PALKOVIČE
Chtěl bych touto cestou z celého srdce poděkovat Všem známým i neznámým dárcům, kterým nebyl lhostejný osud mého syna, všem kteří přispěli jakoukoliv částkou. Všem, kteří nám drželi palce a podporovali nás nejen finančně.
Zvláštní poděkování mám pro skvělé lidi, kteří celému projektu věnovali spoustu času, umu a energie. Toto mé poděkování patří váženému panu doktorovi MUDr. Jiřímu Dudovi, který celý projekt Domov pro Pavla zorganizoval, vážené paní Haně Fialové a váženému panu Tomáši Savkovi a jejich hostům a spolupracovníkům za úžasný koncert v katedrále Božského Spasitele v Ostravě, vážené paní Daniele Šolcové - Pavlíkové fyzioterapeutce, která se aktivně na celém projektu podílela. Velké poděkování mám pro váženou paní Ing. Gabrielu Švagrovou, která zastupovala Konto Bariéry, jenž celou akci zaštítilo a v součinnosti s naší právní zástupkyní váženou paní Mgr. Lucii Peterkovou dotáhla vše do úspěšného konce.
&Na celém projektu se podílelo kolem stovky lidí, přispělo více než dva tisíce lidí a zapojilo se také několik soukromých firem a zástupci magistrátu města Ostravy a Opavy, včetně zástupců hejtmana pro MSK. Poděkování patří také všem mediálním partnerům, kteří osud Pavlíka zveřejnili.
Nedají se tady jmenovat všichni, veliká většina zůstala anonymních, ale rád bych tady jmenoval alespoň ty, kteří na projekt Domov pro Pavla navázali a snažili se nás podpořit dalšími akcemi zaměřenými na pomoc pro Pavlíka a to nejen finančně, ale také například nákupem kompenzačních pomůcek.
Jsou to hudební skupiny Naděje a KOFE-IN a jejich sponzoři, vážená paní Renata Ciatti a její dcera Genny a Tomáš Löbl, personál a pacienti Hamzovy léčebny, vážený pan Jan Holouš s TJ Slezské Pavlovice, maminky ze spolku Rošťáci Krnov, pan Libor Dadej s firmy DMA Praha, vážená paní doktorka PhDr. Vanda Melecká, pan Ivo Mludek z Charity Opava, paní Kamila Dastigová a její kolegyně z prodejny Gecco v Opavě, SOU stavební Opava, a také Rotary club Ostrava a společnost Invira. Velké poděkování patří vážené slečně Zuzaně Přecechtělové a jejímu nadačnímu fondu Život druhým - moc Vám všem děkuji.
Mrzí mě, že nemůžu jmenovat všechny, mnohé z Vás ani osobně neznám, a proto bych Vám všem, které jsem zde nejmenoval, chtěl vzkázat a říct - děkuji, děkuji za Vaše veliká srdce.
V srpnu to budou dva roky, co se nám s Pavlíkem změnil život, během této doby jsme si prošli obdobím beznaděje, zoufalství a totálního psychického a tělesného vyčerpání, až po okamžiky naděje a radosti. Nikdy nezapomenu, když poprvé pohnul prstem na pravé ruce, na jeho první oční kontakt a na jeho úsměv, když mě po té dlouhé době v komatu poznal. Bez podpory lidí, kterým nebylo jedno, co se s námi děje, bych asi celou situaci nezvládl. Děkuji.
Poznali jsme spousty úžasných lidí, některé jsme potkali třeba jen na ulici, řekli, že o nás četli nebo slyšeli, a že nám drží palce. Jiní vstoupili do našeho života natrvalo. Tady bych rád zmínil alespoň ty, kteří se Pavlíkovi nyní věnují pravidelně a snaží se ho posunout dál. Děkuji tímto slečnám Zlatuši Zobalové a Michaele Matuškové, které za námi chodí několikrát týdně se s Pavlíkem učit a cvičit, slečně Marii Macháčkové, která chodí Pavlíka podporovat psychicky, tak jako Lenka a Marek Radovi. Děkuji Pavlíkovu kamarádovi Eduardovi Slívkovi, který, ačkoliv ho život zavál daleko od nás, si najde chvilku, aby přijel a Pavlíka navštívil.
Velikou pomoc nám poskytla vážená paní Martina Komárková z rehabilitace Niké v Kravařích, u které Pavlík může přes léto absolvovat speciální rehabilitace Therasuit, naši dopravu zajistila paní Ingrid Černá a její agentura Zvoneček Kravaře – moc jim děkuji.
Můj veliký obdiv mají všechny maminky a hlavně děti, které jsme během této doby poznali, ať už v nemocnicích v Ostravě-Porubě, Opavě a Pardubicích, nebo na rehabilitacích v Hamzově léčebně v Košumberku. Tyto úžasné děti jsou na tom mnohdy zdravotně hůře než Pavlík a přesto mají sílu podpořit ostatní a bojovat s nepřízní osudu, držíme jim všem palce a přejeme hodně štěstí. S tímto také souvisí veliké poděkování veškerému týmu lékařů a sestřiček z výše uvedených zdravotnických zařízení za jejich péči.
Projekt ,,Domov pro Pavla“ dospěl do zdárného konce, díky Vám všem má Pavlík jistotu klidného domova. Veškerou energii a čas teď můžeme věnovat jeho rehabilitacím, a jak stále věřím, dostaví se pokroky, které jej jednou postaví zpátky na nohy. Pro ty, kteří by chtěli dál sledovat jeho příběh, budu i nadále aktualizovat jak webové stránky https://pavluv-pribeh.webnode.cz/, tak také FB stránky Domov pro Pavla.
Ještě jednou Vám všem z celého srdce děkuji, moc si Vás vážím, máte můj veliký obdiv a vděk. Všem Vám přeji mnoho štěstí.
S úctou Pavlíkův táta Pavel Palkovič st.
