ad 1. Úkoly sociálního pracovníka na pracovišti
ve vztahu k uživatelům služby
Jak se člověk z cílové skupiny dozví o chráněné dílně a co se děje při prvním kontaktu a výběrovém řízení
Kdo je vhodným uchazečem o zaměstnání v chráněné dílně?
K prvnímu kontaktu většinou dochází takto:
ad 1. Průběžně
Vzhledem k nedostatku pracovních míst pro lidi z cílových skupin se musí provozovatel chráněných dílen připravit na to, že do chráněných dílen téměř denně chodí zájemci o práci. Je dobré mít vypracovaný postup prvního kontaktu s nimi a poskytování informací.
Odkud se zájemce o chráněné dílně dozví?
Služby poskytované organizací se prezentují zájemcům například prostřednictvím:
První kontakt
Co je důležité:
Při prvním kontaktu i při uzavírání dobrovolnické smlouvy a pracovní smlouvy musí odpovědný pracovník chráněné dílny dbát, aby uživatel služby rozuměl podávaným informacím (např. obsahu a účelu smlouvy):
ad 2. Výběrové řízení
Pokud zřizujeme či rozšiřujeme chráněnou dílnu a hledáme uchazeče na více pracovních míst je vždy vhodné uspořádat výběrové řízení. Doporučujeme je provést i tehdy, hledáme-li uchazeče jen na 1 pracovní místo.
Cílem aktivity je vybrat vhodné uchazeče. Důležitou součástí výběrového řízení je použití vhodných komunikačních kanálů, tedy stanovit pro obě strany (organizaci i zájemce o zaměstnání) co nejefektivnější způsob, jakým bude nabídka provozovatele chráněné dílny členům cílové skupiny předkládána a jak budou členové kontaktováni.
Na základě předchozích zkušeností a v souladu s cílem projektu byly stanoveny tyto komunikační kanály:
Zvolené komunikační kanály byly v rámci projektu ověřeny ve všech pilotních ověřovacích oblastech a osvědčily se.
Důležitou součástí výběrového řízení je seznámit uchazeče s podrobnými informacemi o nabídce zaměstnání na chráněných místech.
Jedná se o podrobnější fakta týkající se následujících oblastí:
Cílem výběrového řízení je také získat informace o uchazečích, zejména v otázce zdravotních omezení, motivace k chráněnému zaměstnání, popřípadě dalších požadavků uchazeče (plat, místo výkonu práce, požadavky na vzdělávání, úpravy pracovní doby, apod.). Vstupní řízení pokračuje zasláním dopisu, ve kterém je oznámeno uchazečům zda byli vybráni na chráněná pracovní místa. Vybraní uchazeči na základě tohoto dopisu se dostaví k provozovateli chráněných dílen, kde je s nimi prodiskutován návrh dobrovolnické smlouvy, trvající obvykle 14 dnů. Dostanou návrh pracovní smlouvy, návrh platového výměru, návrh náplně práce. Po dohodě s uchazečem jsou tyto dokumenty upraveny do definitivní podoby.
Náplň práce předloží uchazeč svému ošetřujícímu popřípadě odbornému lékaři, který přijetí na chráněné místo doporučí nebo zamítne; navštíví závodního lékaře, který zná pracovní podmínky v dílně a uchazeče doporučí nebo zamítne. Vstupní řízení je ukončeno podepsáním pracovní smlouvy jak ze strany provozovatele chráněných dílen, tak ze strany uchazeče.
Proč doporučujeme uzavření dobrovolnické smlouvy?
Většina uchazečů nemá k dispozici potřebné dokumenty a ani jinak není připravena k uzavření pracovní smlouvy. Obvykle proběhne několikadenní až několikatýdenní období, než se shromáždí vše potřebné a než se popřípadě zrealizují individuální úpravy pracovních podmínek.
Proto doporučujeme umožnit uchazeči bližší seznámení s chráněnou dílnou prostřednictvím dobrovolnické smlouvy. Ta nezavazuje uchazeče k pracovnímu výkonu, pouze k dodržování vnitřního řádu a BOZP předpisů dílen. Naopak zaměstnavatel je dobrovolnickou smlouvou již v tomto období zavázán poskytovat zájemcům sociální podporu, potřebné informace a podmínky k práci.
Důležité také je, že dobrovolnická smlouva uchazeči umožní vyzkoušet práci (zda mu zdravotně vyhovuje) a nevyvazovat se z evidence ÚP. Je však bezesporu nutné přesně definovat podmínky, za jakých bude s uchazečem uzavřena řádná pracovní smlouva (doba dobrovolnické smlouvy, práce nezhoršuje zdravotní stav atd.).
A jak to proběhlo v praxi?
Příklad z organizace REINTEGRA, ověřovací oblast Krnov
V období května 2003 jsme oznámili Úřadu práce v Bruntále a Úřadu práce v Krnově náš záměr zřídit tři nová pracovní místa pro dlouhodobě nezaměstnané osoby se ZPS, na kterých bude ověřována metodika projektu. Byla jasně ohraničena cílová skupina, kterou tvoří osoby splňující současně následující kritéria:
Byl dohodnut termín, průběh a pravidla oslovení cílové skupiny a výběrového řízení. Dále jsme v měsíci květnu jednali s Úřadem práce v Bruntále o předložení nabídky osobám cílové skupiny. Bylo rozhodnuto, že oslovení cílové skupiny proběhne třemi způsoby:
Úřad práce pověřil pracovnici, která zodpovídá za problematiku osob se ZPS, aby se podílela na předložení nabídky cílové skupině a přípravě výběrového řízení. Zprostředkovatelky Úřadů práce v Městě Albrechticích a v Krnově dostaly pokyny k tomu, aby vybraly uchazeče, které považují za obtížně umístitelné, kteří jsou dlouhodobě nezaměstnaní a mají změněnou pracovní schopnost. Těmto osobám nabídly účast na výběrovém řízení 16.6.2003 na nově zřizovaná tři chráněná pracovní místa. Počet byl omezen na 20 osob. Tento počet uchazečů se brzy naplnil.
Osobním dopisem byli osloveni uchazeči z cílové skupiny, kteří se již v minulosti o práci v chráněných dílnách ucházeli, ale nebylo možno je z kapacitních důvodů přijmout. Oslovení zajistila REINTEGRA. Oslovení proběhlo v druhé polovině května a počátkem června. Komunikační kanály byly účinné. Ukázalo se, že poptávka po chráněných pracovních místech převyšuje nabídku.
Výběrové řízení proběhlo 16.6.2003 v 8.00 na Úřadě práce v Krnově. Byli vybíráni zaměstnanci na tři nová pracovní místa v chráněných dílnách organizace REINTEGRA. Přítomen byl ředitel, sociální pracovnice chráněných dílen a pracovnice ÚP v Bruntále. Výběrového řízení se zúčastnilo celkem 30 osob cílové skupiny (20 osob na základě oslovení přes zprostředkovatelky, 10 osob na základě osobního dopisu a inzerátu na ÚP Krnov).
Výběrové řízení bylo rozděleno do dvou částí. V první části vysvětlila pracovnice stanovisko ÚP uchazečům. Poslání projektu a charakteristiku pracovních míst vysvětlil ředitel chráněných dílen. Sociální program, metodiku individuálních plánů uchazečům prezentovala sociální pracovnice chráněných dílen. Uchazeči měli možnost také položit dotazy k celému programu i pracovním místům. Dotazy odpověděl ředitel chráněných dílen.
Každý účastník výběrového řízení dostal základní informační leták o provozovateli chráněných dílen -organizaci REINTEGRA, informace o nově vzniklém pracovním místě, podmínkách a náplni práce. Uchazeči obdrželi také osobní dotazník uchazeče o zaměstnání.
V druhé části vyplňovali uchazeči písemný dotazník. Účelem dotazníku bylo získat informace o uchazečích, o jejich situaci a motivaci. Po vyplnění dotazníku následoval individuální pohovor s každým uchazečem.
Na základě osobního dotazníku a individuálního pohovoru byli vybráni na tato tři nová chráněná pracovní místa konkrétní uchazeči. Jednalo se o tři muže s ČID, kteří byli dlouhodobě nezaměstnaní (v evidenci ÚP déle než 3 roky). Byl vybrán i náhradník pro případ, že by některý z vybraných uchazečů nemohl nastoupit z jakéhokoliv důvodu (například pro případ neschválení pracovní náplně uchazeče o práci lékařem). Vybraní uchazeči byli pozváni na osobní návštěvu do chráněných dílen 15.7.2003 v 9 hodin, kdy jim byly vysvětleny podrobnosti spojené s uzavřením pracovní smlouvy. Byla jim všem rovněž předána pracovní náplň, kterou předložili svému ošetřujícímu lékaři.
Také neúspěšní uchazeči, kteří se účastnili výběrového řízení byli seznámeni s výsledkem písemnou formou. O průběhu a výsledku výběrového řízení byl informován i Úřad práce v Bruntále, Krnově a Městě Albrechticích.
Na výběru se mohou svými doporučeními podílet pracovnice úřadu práce. Ověřování prokázala, že tato spolupráce bývá velmi přínosná (v našem projektu šlo o zaměstnávání zejména uchazečů se zdravotním postižením evidovaných na ÚP).
Dle dalších zkušeností z ověření však vyplývá, že není vhodné, aby se pracovnice ÚP přímo účastnily individuálních pohovorů s uchazeči, protože někteří uchazeči se účastní výběrových řízení jen z povinnosti a práci ve skutečnosti nehledají. Před zaměstnancem ÚP však tuto skutečnost nepřiznají.
Tento způsob výběrového řízení je vhodný zejména při výběru uchazečů se zdravotním postižením, případně dlouhodobě nezaměstnaných. Ne všechny ověřovací oblasti ho tedy mohly využít. Zmiňme se nyní o specifikách dvou ověřovacích oblastí.
Příklad z Diakonie Broumov
Mnoho osob z cílové skupiny k nám přišlo a přijde bez jakéhokoliv dokladu. Z toho vyplývá, že naše sociální práce nezačíná výběrovým řízením, ale zajištěním veškerých dokladů.
Prioritou je zajištění občanského průkazu. Tento proces bývá hodně zdlouhavý, protože většinou nemají ani rodný list, takže naše práce začíná a postupuje v těchto krocích:
Příklad z Farní Charity Písek (v rámci cílové skupiny lidí vykonávající alternativní trest)
Lidé vykonávající alternativní trest přichází do organizace na základě dohody se soudem či probační a medi-ační službou. A jelikož se lidé výběrových řízení účastní dobrovolně, zatímco alternativní trest je přeci jenom trestem, tak pojem výběrové řízení s touto cílovou skupinou nespojujeme.
Před tím, než se dostaneme k sociální podpoře během zaměstnání, stručně se věnujme osobní dokumentaci uživatele sociální služby.
Osobní dokumentace uživatele sociální služby
Pracovník v chráněné dílně má de facto dvojí osobní dokumentaci - „klasickou" zaměstnaneckou a „sociální", kterou zakládá sociální pracovník při jeho nástupu do pracovního poměru.
Vedení Osobní dokumentace umožňuje ucelení veškerých informací o uživateli služby, vyhodnocování všech postupů a metod, kterých bylo při práci s uživatelem služeb využito, a plánování dalšího postupu.
Osobní dokumentace obsahuje pouze nezbytně nutné dokumenty pro práci s uživatelem a zaměstnancem. Všechny materiály jsou přísně důvěrné, slouží pouze pro vnitřní potřeby CHD. S dokumentací pracují určení pracovníci. Tito lidé jsou vázáni mlčenlivostí. Porušení mlčenlivosti u informací, na které se vztahuje Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů, může být důvodem k rozvázání pracovního poměru. Po ukončení pracovního poměru se s dokumentací nakládá dle Zákona o archivaci.
Příklad z Charity Opava - Osobní dokumentace uživatele služby se zdravotním postižením obsahuje (v některých organizacích u sebe má sociální pracovník pouze tzv. sociální dokumentaci a ostatní potřebné dokumenty má personalista):
Vzor kvalifikovaného souhlasu s poskytováním osobních údajů.
Sociální dokumentace, se kterou pracuje sociální pracovník, z toho je:
osobní dotazník, kvalifikovaný souhlas se zpracováním osobních údajů, lékařské doporučení, individuální plán v rámci pracovního poměru, záznamy z osobních rozhovorů, rozhodnutí soudu (u lidí pracujících v rámci alternativních trestů), vyhodnocení při ukončení pracovního poměru.
Sociální pracovník by však měl být seznámen se všemi dokumenty týkajícími se osob z cílové skupiny.
Uživatel služby má právo do své osobní dokumentace na požádání nahlédnout. Zejména práce s individuálním plánem má probíhat v přímé spolupráci s ním. Zaznamenává-li sociální pracovník nějaký podstatný konkrétní údaj (o skutečnosti, která zásadně ovlivňuje způsob práce, např. závislost na omamných látkách) a nepodařilo se mu získat pro zápis souhlas uživatele služby, doporučujeme nejen nesouhlas popsat, ale záležitost předložit také na supervizi.
Důležitou součástí sociální dokumentace je individuální plán. Budeme se mu věnovat v rámci kapitoly o sociální podpoře.
Co tedy znamená „sociální podpora"?
Sociální podpora členům cílové skupiny v průběhu zaměstnání a poskytování služeb obsahuje pomoc novým pracovníkům k získání kompetencí zaměstnanců, na počátku zejména v začlenění do kolektivu. Dosahuje se toho především uplatňováním účinných forem komunikace - základních, kam si dovolujeme zahrnout kvalifikovaně vedený rozhovor, i speciálních - mediace interpersonálních problémů, facilitace vyjadřování jejich připomínek a výhrad, popřípadě usnadnění komunikace s vedením dílny a participace. Dalším obsahem sociální podpory jsou různé formy celoživotního vzdělávání (cílený trénink na pracovišti, školení, přiměřená výuka), případně individuální formy osobní asistence na pracovišti (v chráněných dílnách pro lidi s vysokým stupněm zdravotního či rozumového znevýhodnění - např. ve zmíněných Chráněných dílnách sv. Josefa pro lidi s postižením Charity Opava, které nebyly ověřovacím pracovištěm projektu, ale které v rámci zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením - např. úplná nevidomost případně ještě s dalším zdravotním znevýhodněním a samozřejmě se sociálním znevýhodněním - poskytují individuální formu osobní asistence).
Jedním z cílů sociální podpory je také buď upevňování pocitu jistoty ve vztahu k trvání zaměstnání do budoucnosti (u trvalých pracovních míst) či podpora a případně pomoc při hledání pracovního místa na otevřeném trhu práce (u integračních chráněných míst). Součástí nabídky může být také základní sociálně-právní poradenství. V této oblasti se sociální pracovník věnuje zejména problematice zaměstnávání, ale měl by mít takový rozhled v souvisejících oblastech, aby byl schopen erudovaně odkázat uživatele na jiného odborníka nebo instituci.
Základní komunikační technikou sociální práce je kvalifikovaný rozhovor, který je vhodný k získávání informací, které nelze získat z žádného dotazníku ani formuláře. Slouží od počátku velmi dobře k počátečnímu mapování potřeb uživatelů. Po seznámení s uživatelem a vytvoření důvěry se rozhovor stává základním stavebním kamenem při tvorbě individuálního plánu, při jeho vyhodnocování a změnách (o něm viz dále).
A jak to proběhlo v praxi?
Bc. Rostislav Maceček, Charita sv. Alexandra v Ostravě, středisko Chráněná technická dílna
Mapování potřeb a přání uživatelů probíhalo intenzivně především v prvních měsících po zahájení provozu pracoviště, ale nikdy jsme tuto kapitolu nepovažovali za uzavřenou a potřeby i přání uživatelů služeb mapujeme neustále. V konzultacích s jednotlivými uživateli služeb jsem se mnohokrát dotazoval, zda jsou pracovníci spokojeni s pracovním prostředím, pracovní činností a výší odměny. Zjišťoval jsem, co od své nové práce očekávají, kde jsou hranice činností, které už ze zdravotních či jiných důvodů nemohou vykonávat atd. V této fázi bylo důležité stanovit transparentní pracovní náplň u jednotlivých činností. Na poradách se probírali finanční možnosti zaměstnavatele a úprava mezd pracovníků s výhledem až jednoho roku dopředu. Pracovníkům byl vysvětlován postup při stanovení výše jejich odměn, způsob financování projektu EQUAL atd. Naším záměrem byla co největší srozumitelnost činnosti dílny pro pracovníky a to i po ekonomické stránce.
V drtivé většině pracovníci vyjadřovali své potřeby i přání ve vztahu k pracovnímu uplatnění, přičemž důležitá pro ně byla jistota zaměstnání do budoucna.
Marta Švejdová, Farní Charita Písek
Počáteční aktivity jsou především zaměřeny na seznamování se pracovníka s uživatelem služby. V dalších fázích lze z osobního kontaktu a rozhovoru s uživatelem služby vypracovat postupy pro další práci s ním - např. individuální plány.
Osobní pohovory jsem prováděla s uživateli služby jak samostatně, tak ve skupinách. Rozhovory se samotným uživatelem služby se týkali jeho důvěrných problémů (konzultace zdravotního stavu, rodinných problémů nebo finančních problémů - pokud uživatel služby sám požádal o pomoc).
Při tvorbě individuálních plánů a jejich následném plnění jsme spolu s uživatelem služby hodnotili průběh plnění a zda plán splnil jeho očekávání.
Skupinové rozhovory s uživateli služby měly spíše ráz vzdělávací. Těchto rozhovorů se účastnil i vedoucí pracovního kolektivu. Cílem těchto rozhovorů bylo naučit uživatele služby pracovat v kolektivu, zlepšit komunikaci mezi jednotlivými uživateli služby navzájem a mezi uživateli služby a vedoucími pracovníky. Byly využívány různé hry, nebo byly nastolovány určité situace, které měli uživatelé služby řešit nebo se k nim alespoň vyjádřit.
V chráněné dílně však sociální pracovník plně uplatní i speciální komunikační techniky jako jsou mediace interpersonálních problémů, facilitace vyjadřování jejich připomínek a výhrad, popřípadě usnadnění komunikace s vedením dílny.
co je to mediace a facilitace?
Mediace
je metoda rychlého a kultivovaného mimosoudního řešení konfliktů a sporů za asistence třetí neutrální strany - mediátora, který vede jednání sporných stran tak, aby mohly vytvořit vzájemně přijatelnou dohodu. Jedná se o neformální proces řešení konfliktu, ve kterém jsou obě strany přítomny dobrovolně. Cílem mediačního procesu je vyvážená, reálná, konkrétní, časově vymezená, dosažitelná a měřitelná dohoda.
Facilitace
je technika, která užívá efektivní dovednosti řízení jednání. Zajišťuje hladký průběh jednání, dbá na splnění a projednání zadaného tématu, odstraňuje nedorozumění mezi účastníky a formuje proces rychlého rozhodování.
A jak to proběhlo v praxi?
Bc. Rostislav Maceček, Charita sv. Alexandra v Ostravě, středisko Chráněná technická dílna
V druhé fázi (po zmapování potřeb) bylo pracovníkům neustále doporučováno jejich sebeprosazení - ať se dotazují na věci, které jim nejsou srozumitelné, ať vyjadřují co nejvíce své obavy, výhrady a stížnosti. A také byli žádáni, aby co nejvíce participovali na chodu dílny i svými nápady a připomínkami. Většina uživatelů služby byla před nástupem dlouhodobě nezaměstnaná nebo měla špatné zkušenosti se zaměstnáním v privátní sféře, kde mnohé pokusy o připomínky nebo stížnosti končily ukončením pracovního poměru. Ze začátku se neodvažovali vyjadřovat své kritické připomínky v obavě ze sankcí ze strany zaměstnavatele. Projevila se zde jejich neblahá zkušenost a určitá devastace sebedůvěry. Lidově řečeno si mysleli, že pro udržení práce je třeba „držet hubu a krok".
Korekce tohoto chování trvala zhruba pět měsíců (jak u koho samozřejmě) a osobně ji považuji za jeden z největších přínosů sociální práce na tomto pracovišti.
V návaznosti na předchozí body jsme se pokusili i o pomoc při vytvoření fungujícího kolektivu pracovníků. Ze začátku bylo nutné mediovat mnoho interpersonálních sporů.
Pracovníci dílny nebyli dlouhou dobu zvyklí pracovat v kolektivu. Mnozí mi říkali, že v horším kolektivu ještě nepracovali, ale na mou připomínku, že ten kolektiv tvoří oni sami, obvykle překvapeně přitakávali. V tomto případě jsme se snažili o posilování kompetencí týmu. Sami pracovníci si zvolili předáka dílny, který pak jmenoval svého zástupce. Předák se podílel na rozdílení práce, mohl ovlivňovat výši odměn atd. V současné době je předák přímým zástupcem vedoucího dílny a zvládá i administrativní činnost spojenou z fungováním jednotlivých pracovišť.
René Beinhauer, DiS., Charita Opava, středisko Chráněná technická dílna
Pracovní podmínky včetně technologických postupů a pracovních přestávek byly uživatelům služby operativně individuálně upravovány či přizpůsobovány dle aktuálního zdravotního stavu, v případě potřeby byla také zaměstnancům umožněna obměna pracovních činností během pracovní doby.
V současnosti je v praxi sociálních služeb často diskutovaná otázka, zda používat či nepoužívat individuální plány.
Co je to individuální plán?
Je to plán osobního rozvoje uživatele sociální služby, vytvořený a naplňovaný právě pomocí této služby. Umožňuje, aby průběh služby vycházel především z vnitřních zdrojů a možností uživatele a aby směřoval k naplnění jeho osobních cílů. (Standardy kvality sociálních služeb, MPSV 2002)
Individuální plán ukazuje cestu, plánuje následující kroky, hodnotí kroky minulé, pomáhá uživateli pochopit problém i nalézat možná řešení, zvyšuje jeho mu sebedůvěru a schopnost samostatně rozhodovat o svém životě. Provází uživatele služby celou dobu trvání jeho zaměstnání v chráněné dílně. Výsledkem plánování služby je systematičnost, která usnadní zvyšování i kontrolu kvality a efektivity služeb.
Právě možná kontrola (zda jsme opravdu na nic nezapomněli, zda bylo vše řečeno, zda to, co se nyní tvrdí, bylo opravdu řečeno) je důležitým přínosem plánování. Uživatel služby má právo na dobré vedení a individuální plán to umožňuje.
V práci s individuálními plány je opravdu důležitá odbornost a profesionalita sociálního pracovníka, protože jinak hrozí, že individuální plány nebudou fungovat vůbec nebo se stanou formálními dokumenty, na jejichž tvorbě se uživatel nepodílí a individuální plán již není jeho plánem, ale plánem sociálního pracovníka. Plán je tady pro uživatele služby a ne uživatel služby pro plán.
V našem projektu bylo zapojeno 6 ověřovacích oblastí (5 organizací) a ani mezi námi nebyl názor na individuální plány zcela jednotný.
Většina organizací, respektive jejich sociální pracovníci, individuální plány používala, jedna z oblastí je měla v nabídce a používala tzv. socioterapeutické kontrakty, které rovněž obsahovaly kroky individuálního plánu.
Individuální plány nemusí mít jednotnou podobu, ale dá se říci, že ve všech jsou obsaženy tyto fáze (byť jinak pojmenované):
(Vycházíme ze školících materiálů agentury STORM Rehabilitation, European Centre for Psychosocial Reha-bilitation and Community Care, Holand, 6 fází metodického cyklu Uceleného rehabilitačního přístupu).
poznámka pro definování cílů
Musí se jednat o vlastní nebo přijaté cíle uživatele, které jsou konkrétní a srozumitelné, je možné jich dosáhnout a jsou měřitelné podle dohodnutých známek úspěchu.
Individuální plán musí být otevřený. Musí být jasné, kdo co dělá. Individuální plán je dobrým pomocníkem, ale má i své pasti (např. plán není ve stejném tempu s uživatelem služby).
Základem individuálního plánu je vyrovnaná podpora, tj. co nejméně toho dělat za uživatele.
Celý proces stále probíhá ve 3 dimenzích - vztahů, aktivit, času. Za past můžeme považovat i to, pokud se příliš zaměříme na aktivity, ztrácíme vnímavost pro vztah. Důležité je mít na zřeteli, že čas musí být dostatečný pro uživatele, ne pro poskytovatele.
Co je opravdu důležité:
Je nutné shromažďovat informace o uživatelových možnostech a ne pouze o jeho problémech a limitech.
Praktické zkušenosti s individuálními plány
Bohdana Richterová, REINTEGRA
S písemnou tvorbou a vytvářením individuálních plánů se začíná s uživateli programu většinou na 2. nebo 3. individuální konzultaci (sociálním sezení). Uživatelé se již seznámili se svým okolím a s úkoly v práci. V tomto období je pro ně snadnější také specifikovat své krátkodobé cíle.
Občas se setkávám s nedůvěrou k pravidelnému tvoření a doplňování jakéhokoliv písemného plánu. Osobně se mi osvědčilo vysvětlovat smysl individuálního plánu pro jednotlivé uživatele zcela konkrétně. Např.: „Bude pro Vás dobré, když budete chodit na různá výběrová řízení, napsat si, kde a kdy jste byl. Za nějaký čas si už nebudete pamatovat, s kým jste jednal a co jste si domluvili. Když to budete mít na papíře, hned budete vědět, na koho se obrátit, na jaké telefonní číslo, kdy zavolat." Na zcela konkrétní vysvětlení reagují uživatelé velmi dobře a mají větší zájem vytvářet si individuální plány. Velký zlom v tvorbě individuálních plánů jsem zaznamenala po školeních na počítačích. V této době si uživatelé své individuální plány na počítači doplňují sami a začínají k nim mít osobní vztah. Postupem času, právě zásluhou individuálního plánu, začínají chápat, že mohou svůj život aktivně ovlivňovat.
Doplňování individuálních plánů probíhá tak, že si nejdříve o dané problematice povídáme. Snažím se, aby uživatel po rozhovoru formuloval jednotlivé krátkodobé cíle sám. Když si neví rady, dávám mu otázky a on na ně písemně odpovídá. K jednotlivým cílům se na každém sociálním sezení vracíme tak dlouho, dokud jednotlivá oblast není uzavřena. Někdy se stane, že se názor uživatele po určité době zcela změní. Toto samozřejmě respektuji a do svého individuálního plánu si uživatel napíše přeformulovaný cíl.
Zcela odmítavý postoj jsem k tvorbě individuálních plánů ze strany uživatelů nezaznamenala. Určitě tu hraje svou roli fakt, že do programu jsou zařazeni uživatelé, kteří projeví zájem o tento program. Uživatelé se ztotožňují s hlavním cílem individuálního plánu (najít zaměstnání na otevřeném trhu práce) a přijmou jej za vlastní.
René Beinhauer, DiS., Charita Opava, středisko Chráněná technická dílna
Individuální plán vypracovává sociální pracovník společně s uživatelem služeb. S obsahem plánů jsou vždy seznámeny také ostatní kompetentní osoby zařízení. Individuální plán jednotlivých uživatelů je v průběhu poskytování služeb pravidelně aktualizován v intervalu šesti měsíců (původně zvolený tříměsíční interval byl v průběhu ověřování změněn na šest, což bylo shledáno jako dostačující).
Výstupy individuálního plánování jsou zaznamenávány a následně vyhodnocovány. S případnými opatřeními přijatými týmem pracovníků poskytovatele na základě výstupů individuálního plánování či pohovorů jsou uživatelé seznámeni a mají možnost se k nim vyjádřit.
Výstupy individuálních plánů jednotlivých uživatelů jsou také kritériem pro posuzování dosažení stanovených cílů, a to nejen osobních cílů uživatelů služeb, ale i cílů zařízení poskytovatele. Individuální plány tedy slouží k monitorování aktuální situace pracovníků, napomáhají identifikaci a následnému vyřešení případných problémů a pomáhají pracovníkům či uživatelům určit si, specifikovat a zároveň sledovat naplňování stanovených cílů, kterých chtějí dosáhnout. V rámci ověřování se použití individuálních plánů při práci s uživateli služeb osvědčilo.
Bc. Rostislav Maceček, Charita sv. Alexandra v Ostravě, středisko Chráněná technická dílna
Pracoviště v OZO Ostrava v současné době neprovádí po zapracování další pracovní nebo psychosociální rehabilitaci (nebo reintegraci) uživatelů služby. Znamená to, že naši pracovníci jsou přijímáni na dobu neurčitou, jejich zařazení na pracoviště není omezeno časově a současně se zde neprovádí jejich další rekvalifikace. Postupně si však zvyšují dovednosti a znalosti v oblasti pracovních programů chráněné dílny a upevňují si pracovní návyky. Toto pracoviště je tedy pro naše uživatele služeb cílové.
Z tohoto důvodu nepovažuji tvorbu individuálních plánů za nezbytnou. Individuální plány jsou však v nabídce a s některými uživateli služeb jsou vytvářeny. Základem těchto plánů jsou socioterapeutické kontrakty, které by měly vyjadřovat osobní cíle uživatelů služeb.
Tvorba těchto kontraktů si vyžádá určitý čas, ve kterém se uživatelé budou seznamovat s kolektivem a pracovním prostředím.
Úkolem sociálního pracovníka na tomto pracovišti je především kvalifikovaný výběr pracovníků z uchazečů o práci v této dílně, pomoc novým pracovníkům v začlenění do kolektivu, mediace interpersonálních problémů, popřípadě usnadnění komunikace s vedením dílny a Charity sv. Alexandra.
Marta Švejdová, Farní Charita Písek
Cílová skupina lidé se zdravotním postižením
Individuální plány byly v nabídce sociálních služeb. Uživatel služeb byl na tuto variantu upozorněn a informován o možnostech.
Individuální plány byly tvořeny ve dvou rovinách:
V těchto případech uživatel služby žádal o pomoc a radu a sociální pracovník pomohl se zjištěním postupu - uživatel služby byl instruován jak má jednat samostatně nebo za asistence soc. pracovníka.
Ještě k individuálním plánům. Z vlastní zkušenosti vím, že mi dlouho trvalo, než uživatel služby pochopil, k čemu takový individuální plán slouží. Nemohla jsem po uživateli služby v případě, že řešil problém, okamžitě chtít vedení individuálního plánu. Možná jsem udělala chybu, když jsem to jednou zkusila, ale pro mě to bylo poučení do budoucna. Uživatel služby se "stáhl" a přestal mít zájem něco řešit. Zdálo se mu, že problém nafukuji, že to nestojí za řeč.
Proto jsem zkusila jinou variantu. Když uživatel služby přišel s problémem, byl vyslechnut, přesně jsme si charakterizovali vzniklý problém a já jsem si zjistila představy a očekávání uživatele služby. Potom jsem si sama vypracovala individuální plán, který jsem třeba až druhý den nebo ještě později s uživatelem služby zkonzultovala. V tomto případě již uživatel služby měl sám zájem spolupracovat na individuálním plánu a zároveň pochopil v čem individuální plán spočívá.
Cílová skupina lidé vykonávající alternativní trest
Uživatelům služby byla nabídnuta možnost vypracování individuálních plánů. Jednalo se především o krátkodobé plány, kdy byly řešeny problémy, které nastaly s nástupem výkonu trestu. Jednalo se především o plánování pracovních směn a to především u uživatelů služby, kteří normálně chodili do zaměstnání a trest si odpracovávali v době svého pracovního volna.
Řešily se problémy, kdy odpracovat směnu veřejně prospěšných prací a jak se na pracoviště dostat.
V několika případech bylo řešeno nedocházení na domluvené pracovní směny, kdy uživatel služby odmítal nastoupit k výkonu trestu a odmítal spolupracovat. Tehdy nastávala situace, kdy jsme museli využít soudu nebo PMS, se kterou byl vypracován jakýsi individuální plán nespolupracujícího uživatele služby - kdy musí nastoupit, postup jak se bude situace dál vyvíjet, pokud nenastoupí.
Lucie Hrubá, Diakonie Broumov
Každý z uživatelů služby má vypracovaný svůj individuální plán, který se po celou dobu pobytu upravuje a doplňuje.
Každý z uživatelů služeb má své krátkodobé a dlouhodobé cíle. Hlavním dlouhodobým cílem většiny uživatelů služby je najít si práci na komerčním trhu a najít si vlastní bydlení.
Mezi hlavní krátkodobé cíle patří zařídit si základní osobní doklady a také zaplatit dluhy z minulých let.
Další oblasti, ve kterých má sociální pracovník důležitou roli
V chráněných dílnách musí být řádně zajištěna ochrana práv uživatelů služeb. Ta vyplývá jak z obecně závazných právních předpisů (např. Zákoníku práce, Zákona o ochraně osobních údajů aj.), tak i vnitřních předpisů poskytovatele služeb (organizační a pracovní řád apod.). Prakticky všichni pracovníci žádající o umístění v sociálních chráněných dílnách mají v nějaké míře omezenou schopnost dosahovat naplnění svých základních lidských práv a nároků vyplývajících z obecně závazných norem a pravidel občanského soužití.
Chráněná dílna proto musí stanovit taková pravidla, aby neomezovala uživatele v jejich způsobu života nad rámec režimu, který vyplývá z typu poskytované služby a pracovně-právního vztahu. Provozovatel dílny respektuje právo na soukromí, vlastní názor či rozhodnutí uživatelů služeb a dbá na to, aby s každým uživatelem bylo jednáno jako s kterýmkoli jiným člověkem nehledě na jejich odlišnost vyplývající z jejich postižením.
Vzdělávání a rozvoj kompetencí zaměstnance, stejně jako osobní asistenci při pracovním výkonu zmiňujeme jinde.
Součástí sociální podpory může být dále např. zajištění ubytování po celou dobu působení v organizaci, jak je tomu např. v Diakonii Broumov. I tato služba musí mít svá pravidla a vztahuje se na ni ochrana práv uživatelů.
Mimopracovní aktivity
Některé z ověřovacích organizací mají v nabídce i další aktivity, kterých mohou uživatelé služeb využívat.
Nabídku sportovního vyžití v Broumově či mimo město Broumov má ve svém programu Diakonie Broumov. Těmito aktivitami se snaží předcházet tendencím některých pracovníků po skončení práce okamžitě zamířit do nejbližší restaurace.
Tyto aktivity sice přímo nesouvisí s prací, ale např. v Chráněné technické dílně Charity Opava napomohla podpora neformálních sportovních aktivit po pracovní době k utužení pracovního kolektivu.