Činnost sociálních pracovníků více přiblížíme prostřednictvím kazuistik popisujících práci s uživatelem služby jednotlivých ověřovacích organizací. Kazuistiky samozřejmě nemohou zachytit celou problematiku sociální práce v rámci zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce. Umožní nám však představit několik uživatelů služeb a situací, se kterými se sociální pracovníci často setkávají a jsou nápomocni s jejich řešením.

Poznámka: Kazuistiky jsou jen z ověřovacích pracovišť projektu, na nichž cílovou skupinou nebyly osoby s těžším zdravotním postižením. Proto sociální podpora nepoužívá některé metody určené pro podporu těchto osob, které jsou v předchozím textu pro úplnost zmiňovány (alternativní komunikace, osobní asistence na pracovišti).

Stanovili jsme rámcové body a oblasti, které by měly být v kazuistice obsaženy. Jsou to:

• Anamnéza
• Určení uživatelových potřeb (konkrétní zařízení naplňovalo jen určité potřeby).
• Individuální plán
• Zpětná vazba uživatele týkající se poskytnuté služby.

Sociální pracovníci mohli popsat buď detailní práci s konkrétním problémem uživatele nebo tzv. "dlouhodobou" práci, případně obojí. V rámci obojího je dobrým vodítkem individuální plán (jak již bylo dříve řečeno, tak individuální plán sleduje dlouhodobý cíl, současně však též cíl či cíle krátkodobé).

Při popisování detailní práce s konkrétním problémem uživatele, jsme definovali tyto klíčové okruhy, kterým je nutno věnovat v rámci individuálního plánu pozornost:

• Co je problémem
• Jak problém vidí uživatel
• Jaké má problém příčiny
• Které osoby zahrnují problémový systém
• Jaký je vývoj problému
• Jaké jsou potřeby uživatele
• Jak řeší problém uživatel
• Co potřebuje uživatel, aby problém zvládl
• Jaké vnější zdroje jsou nutné k tomu, aby byl problém vyřešen
• Jaký postup při řešení se jeví jako nejefektivnější atd.

V případě dlouhodobé práce reflektuje individuální plán naplňování služby, stanovený hlavní cíl a jednotlivé fáze.

Pro zachování anonymity jsme v kazuistikách nepoužili pravých jmen. Uživatele služby nazýváme paní nebo pan XY. Také fotografie použité v předchozím textu, se nevztahují ke kazuistikám.

Organizace: Charita Opava – středisko Chráněná technická dílna Velké Hoštice, sociální pracovník René Beinhauer, DiS.

Charita Opava je nestátní nezisková katolická organizace, jejímž posláním je profesionálně poskytovat sociální služby potřebným a zaměstnávat osoby znevýhodněné na trhu práce. Charita Opava je „zaměstnavatel s více než 50ti %“, tj. organizace zaměstnávající z celkového počtu svých zaměstnanců více než 50% se zdravotním postižením (v přepočteném počtu).

Jedním z jejích středisek je Chráněná technická dílna Velké Hoštice, v rámci níž byla vytvořena dvě ověřovací pracoviště (pro muže a ženy).

Středisko Chráněná technická dílna Velké Hoštice zahájilo svoji činnost v květnu roku 2002. Důvodem pro otevření tohoto typu zařízení byla sílící potřeba vytvořit pracovní příležitosti pro lidi těžce zaměstnatelné, zejména se zdravotním postižením. Vytvořená pracovní místa na pracovišti ověřování ve Velkých Hošticích jsou chráněná, tedy vytvořena s ohledem na zdravotní stav zaměstnanců.

V Chráněné technické dílně je v současnosti zaměstnáno 11 uživatelů služby (7 mužů a 4 ženy). Všichni se podíleli na ověřování pracovních programů v rámci projektu EQUAL.

Pracovní místa jsou trvalá, respektive dlouhodobá. Uchazeči jsou však motivování k návratu na otevřený trh práce. V průběhu ověřování našli místo na otevřeném trhu tři uživatelé služby.

Poznámka: Od konce ověřování (31.12.2004) do poloviny dubna 2005 nalezli zaměstnání na otevřeném trhu práce další 3 uživatelé služeb (3 ženy).

Charakteristika cílové skupiny:

Cílovou skupinou jsou obtížně zaměstnatelní lidé se zdravotním postižením, tj. nezaměstnaní občané s tělesným, smyslovým nebo psychickým postižením, případně kombinacemi těchto postižení.

Charakteristika programu sociální práce:

Uživatelům služby je k dispozici sociální pracovník, který vede jejich osobní dokumentaci obsahující kromě základních osobních údajů zejména informace týkající se zdravotního stavu, což je důležité pro optimalizaci pracovních podmínek dle individuálních požadavků jednotlivých uživatelů. Jsou s nimi vedeny a průběžně aktualizovány individuální plány. Individuální plány na středisku CHTD Velké Hoštice slouží především k monitorování aktuální situace uživatelů služeb, napomáhají identifikaci a následnému vyřešení případných problémů. Dále pomáhají uživatelům určit si, specifikovat a zároveň sledovat naplňování stanovených cílů, kterých chtějí jako uživatelé služeb v rámci pracovního procesu dosáhnout.

Kazuistika 1

1. Anamnéza

Pan XY má 44 let, je rozvedený, ale stále žije ve společné domácnosti v panelovém domě se svojí bývalou ženou a dospělým synem. Vztahy hodnotí jako dobré. Ve společném bytě má svůj vlastní pokoj, který mu zajišťuje určité soukromí. Mezi jeho hlavní zájmy patří počítačové hry, modelaření, ruční práce a vaření. Rád se také setkává s přáteli (restaurace, příp. sportovní zařízení), mezi které se řadí především jeho spolupracovníci. Je kamarádské povahy, vztahy s přáteli jsou bez problémů.

Pan XY začal mít v zaměstnání, které vyžadovalo specifickou fyzickou námahu a jednostranné zatížení, problémy s páteří. Zdravotní problémy se postupně zvětšily natolik, že pan XY na základě posudku lékařské posudkové komise (LPK) ztratil schopnost dále pracovat a byl uznán plně invalidním. Nicméně po třech letech se na základě úspěšné léčby jeho zdravotní stav zlepšil natolik, že mu LPK přiznala jen invaliditu částečnou. Zdravotní stav a nezaměstnanost se však staly příčinou zhoršení duševní pohody a narušení rodinných vztahů, především s manželkou, což následně vedlo k rozvodu.

Pan XY se vyučil malířem pokojů a v této profesi také po vyučení až do přiznání plného invalidního důchodu pracoval. Od doby, kdy byl uznán invalidním, nebyl šest let zaměstnán, přestože by z finančních důvodů po odejmutí plného invalidního důchodu (ID) vhodné zaměstnání uvítal. Po šesti letech se mu podařilo získat práci strážného v podnikové ostraze, kterou vykonával dva roky. Práce mu vyhovovala, avšak kvůli problémům se zaměstnavatelem musel pracovní činnost ukončit (později se ukázalo, že v tom hrál roli alkohol, ke kterému měl pan XY vzhledem k tíživé životní situaci kladný vztah). Poté byl opět asi 2,5 roku nezaměstnaný. Práci získal až v naší organizaci na pozici dělník chráněné dílny. Před vstupem do pracovního poměru se spolu s ostatními vybranými zájemci o činnost v Chráněné technické dílně Velké Hoštice zúčastnil přípravy ve formě odborně-vzdělávacího zaškolení v partnerském akreditovaném školicím zařízení s cílem osvojit si potřebné znalosti a dovednosti potřebné pro výkon profese.

Pan XY při setkáních se sociálním pracovníkem vždy působil skromně, dobrosrdečně a přátelsky, jako člověk, kterému záleží na ostatních, který chce druhým pomáhat a který si váží dobrých vztahů s ostatními i možnosti mít zaměstnání. Vděčnost za možnost být v kolektivu pracovníků, z nichž mnozí byli pro něj novými kamarády, a možnost přivydělat si dával mnohokrát najevo i verbálně. Své pracovní povinnosti si snažil plnit vždy dobře, tak, aby pro ostatní v kolektivu pracovníků mohl být příkladem. Měl také snahu pomáhat svým spolupracovníkům nejen s pracovními problémy, ale také s problémy vztahovými, tj. napomáhal s řešením konfliktů mezi nimi.

2. Určení uživatelových potřeb

Jako základní potřeby uvedl pan XY mít stabilní zaměstnání (možnost přivydělat si), být mezi lidmi, dělat něco pro lidi a pro dobrou věc a dobře s lidmi vycházet.

3. Individuální plán - detailní práce s konkrétním problémem uživatele

Přijetím do pracovního poměru bylo umožněno panu XY pracovat a tedy si přivydělat, čímž byla naplněna jedna z jeho potřeb. Zároveň však byly značnou měrou naplněny také ostatní zmíněné potřeby, jelikož pan XY získal mezi spolupracovníky nové přátele či kamarády, byl každý den v jejich kolektivu a měl také příležitost aktivně přispívat k dobrým vtahům a v rámci svých možností ostatním pomáhat. V průběhu zaměstnání se však později vyskytl jeden vážný problém, který bylo potřeba řešit.

• Problém: Absence na pracovišti - neomluvená absence

  Dne XZ se pracovník střediska CHTD Velké Hoštice pan XY nedostavil na akci pořádanou v pracovní době zaměstnavatelem. V následujících dnech se pak nedostavil ani na pracoviště.

• Intervence sociálního pracovníka, návrh řešení:

  Jelikož pan XY neměl svoji nepřítomnost nahlášenou a tedy ani povolenou nadřízeným, bylo nutno jej kontaktovat a navštívit v místě jeho bydliště (telefon nevlastní).

  Sociální pracovník uskutečnil návštěvu dne XY v podvečer. Pan XY byl doma přítomen. Po dotazu, proč nechodí do zaměstnání, situaci vysvětlil tak, že prý vzkazoval přímému nadřízenému po jednom ze spolupracovníků záměr být doma (výběr náhradního volna za účelem práce v domácnosti). Jmenovaný spolupracovník však o ničem nevěděl, pracovník XY mu prý nic neříkal. V bytě pana XY bylo evidentní, že se skutečně v domácnosti provádí úpravy. Pan XY v průběhu návštěvy sociálního pracovníka vyjádřil záměr setrvat doma do konce týdne a poukázal zároveň na existenci určitých osobních problémů, se kterými se potýká a které jsou již dlouhodobější. Jelikož nebyla vhodná doba řešit tyto záležitosti ihned namístě, dohodl se pan XY se sociálním pracovníkem na setkání na jiný den v sídle zaměstnavatele.

  Mezitím se ve vedení střediska rozhodovalo o formě postihu pana XY za svévoli, porušení pracovní morálky a nedodržení pracovního řádu.

  Při návštěvě u pana XY, bylo evidentní, že pracovník své problémy řeší pomocí alkoholu, což potvrdila i jeho bývalá žena, se kterou žijí ve společné domácnosti. Z rozhovoru se ukázalo, že kladný vztah k alkoholu měl pan XY už dlouho předtím, než nastoupil v naší organizaci do pracovního poměru. Dosud nikdy se však kvůli alkoholu nedostal do konfliktu s pracovním řádem naší organizace.

  Dohodnuté setkání se smluveného dne neuskutečnilo, pan XY se nedostavil. Sociální pracovník tedy počkal, zda se dostaví do práce v pondělí následujícího týdne. Ani to se však nestalo. Proto se rozhodl opět pro návštěvu pana XY doma.

  Návštěva se uskutečnila v úterý ve večerních hodinách. Panu XY byla sociálním pracovníkem oznámena podmínka, na které se shodlo vedení střediska zaměstnavatele. Bylo rozhodnuto, že pokud pan XY projeví ochotu své problémy řešit, jeho absence se pokryje z náhradního volna, dovolené a neplaceného volna, o které požádá. V opačném případě budou z jeho jednání (neomluvené absence) vyvozeny patřičné důsledky a vážně ohroženo jeho další působení v organizaci. S tímto rozhodnutím byli obeznámeni také ostatní pracovníci střediska. Pan XY přiznal během setkání svoji chybu, projevil lítost a ochotu problémy řešit. Konkrétně tedy přiznal svoji závislost na alkoholu, která se mu v posledních dnech či týdnech vymkla z rukou (problém s alkoholem byl v podstatě důvodem ukončení i jeho předchozího zaměstnání, avšak pan XY se o tomto problému nikdy nezmínil). Nadměrné požívání alkoholu bylo jak příčinou jeho absencí v práci, tak i jiných osobních selhání. To si pan XY plně uvědomoval a souhlasil s realizací řešení tohoto problému, tedy v tomto případě léčbou. Dohodl se se sociálním pracovníkem, že v nejbližší možné době zkontaktuje lékaře, s nímž bude situaci konzultovat a po dohodě nastoupí ústavní léčbu. Ze strany sociálního pracovníka byl ujištěn, že bude snahou pracovníků střediska jej v tom podpořit.

  Pan XY nastoupil léčbu na psychiatrické léčebně - oddělení léčby alkoholismu dne XY.

4. Výsledek: zpětná vazba uživatele ohledně poskytnuté služby

Pan XY úspěšně absolvoval tříměsíční ústavní protialkoholní léčbu a opět se začlenil do pracovního kolektivu a aktivně zapojil do pracovního procesu. Dle posledních informací se mu dosud daří úspěšně abstinovat.

Kazuistika 2

Kazuistika zachycuje první období spolupráce s uživatelkou služby.

1. Anamnéza

• Věk, rodinný stav, bydlení, zájmy, vztahy apod.:
  Paní XY má 47 let, je rozvedená. Žije v družstevním bytě v panelovém domě se svým dospělým synem. Vztah se synem je bez problémů. Mezi hlavní zájmy paní XY patří práce na zahrádce, jízda na kole, četba a poslech hudby. Pravidelně se schází s kamarádkami, případně si s nimi telefonuje. Paní XY je přátelské povahy a se všemi se snaží mít dobré vztahy.
• Zdravotní stav:
  Paní XY onemocněla onkologickým onemocněním asi před devíti lety. Kvůli zdravotním problémům musela ukončit pracovní činnost a podstoupit operativní zákrok s následnou chemoterapeutickou léčbou. Byl jí také přiznán plný invalidní důchod. Díky úspěšné léčbě se její zdravotní stav časem stabilizoval a po pěti letech jí LPK přiznala již jen invaliditu částečnou. Přestože byl zdravotní stav paní XY z pohledu onkologického onemocnění stabilizován, nevyhnuly se jí v dalších letech takové problémy jako onemocnění jater, diabetes, nemoci pohybového ústrojí či hypertenze. V současné době jsou však i tyto problémy odstraněny či pod kontrolou.
• Vzdělání a praxe:
  Paní XY je absolventem gymnázia a nástavby na střední zemědělsko-technické škole, obor pěstitelství. Po ukončení středoškolského studia nastoupila do zaměstnání, které do doby plné invalidity několikrát změnila. Pracovala jako sanitářka, referentka, zahradnice, a v době, kdy vážně onemocněla, jako laborantka. Od doby, kdy ukončila pracovní činnost z důvodu nemoci, byla osm let bez zaměstnání. Většinu času z tohoto období jí vzhledem k zdravotním problémům vyhovovalo být doma, mohla se tak i více věnovat svým synům, práci si nehledala. Až se synové více osamostatnili a zdravotní stav zlepšil, začala se zajímat o zisk vhodného zaměstnání. Než nastoupila do řádného pracovního poměru v naší organizaci, zúčastnila se přípravy na zaměstnání v chráněné technické dílně ve formě odborně-vzdělávacího zaškolení v partnerském akreditovaném školicím zařízení.
• Charakteristika osobnosti:
  Paní XY se jeví být inteligentní, zodpovědnou ženou. Je komunikativní a přátelská. Své povinnosti si plní dobře, zadané úkoly se snaží vykonávat poctivě a svědomitě. Se spolupracovníky má dobrý vztah.

2. Určení uživatelových potřeb

Jako potřebu, kterou by chtěla naplnit, uvedla paní XY pracovní uspokojení, konkrétně možnost mít zaměstnání, jehož náplní je tvořivá práce. Uvedla také, že do jisté míry je již tato potřeba uspokojována od zisku současného zaměstnání na chráněné dílně.

3. Individuální plán - detailní práce s konkrétním problémem uživatele

• Co je problém
  Problémem je nedostatek pracovního uspokojení. Paní XY by ráda získala zaměstnání na běžném trhu práce, jehož náplní by byla tvořivá práce a které by ji poskytovalo pocit pracovního uspokojení.
• Jak problém vidí uživatel
  Situace se částečně zlepšila tím, že paní XY získala zaměstnání v naší organizaci. Práce jí vyhovuje, uvítala možnost individuální úpravy pracovních podmínek. Do budoucna by však ráda získala takovou práci, která by splnila její očekávání.
• Jaké má problém příčiny
  
  • omezená nabídka vhodných pracovních míst
  • malá aktivita paní XY za účelem získání takového zaměstnání, v němž by ráda pracovala
  • nevhodná kvalifikace paní XY
  • zdravotní omezení paní XY
• Které osoby zahrnují problémový systém
  Pouze paní XY.
• Jaký je vývoj problému
  Paní XY ze zdravotních důvodů ztratila zaměstnání a případně také možnost zvýšení či rozšíření kvalifikace. Když byla doma a neměla zájem o jakoukoli práci, problém uspokojení potřeby mít vhodné zaměstnání neexistoval. Ten přišel až po té, co začala mít o práci zájem. Paní XY sledovala nabídku zaměstnání na úřadě práce, ale žádné vhodné zaměstnání se v nabídce nevyskytlo. Protože však měla vyplněný dotazník žadatele o práci uložen v databázi naší organizace, byla telefonicky kontaktována při oslovování zájemců o zaměstnání v souvislosti s otevřením nové chráněné dílny pro ženy. Paní XY nabídku přijala. Přestože to nebyla práce dle jejích představ, byla spokojená hlavně s tím, že bude moci mít přizpůsobeny pracovní podmínky včetně pracovního úvazku potřebám vyplývajícím z jejího zdravotního stavu. Nedostatek pracovního uspokojení vyplývající z typu pracovní činnosti však přetrvává.
• Jaké jsou potřeby uživatele (které může naplnit poskytovatel konkrétní sociální služby)
  Paní XY by ráda měla takové zaměstnání na běžném trhu práce, jehož náplní by byla tvořivá práce a které by ji poskytovalo pocit pracovního uspokojení.
• Jak řeší problém uživatel
  Paní XY sleduje nabídky práce v médiích a občas navštíví za účelem zisku informací o volných pracovních místech také místní úřad práce.
• Co potřebuje uživatel, aby problém zvládnul
  Uvědomit si, že je nutno minimalizovat příčiny problému, je-li to ze strany paní XY možné, konkrétně tedy.:
  • více se zajímat o nabídku zaměstnání, příp. osobně navštívit potencionální zaměstnavatele
  • informovat se o možnostech pro zvolené zaměstnání vhodné rekvalifikace, popř. se zúčastnit
  • posuzovat možnosti zaměstnání reálně, v souladu se zdravotním stavem a situací na trhu práce, být ochoten ustoupit ze svých nároků na pracovní uplatnění
• Jaké vnější zdroje jsou nutné k tomu, aby byl problém vyřešen
  
  • existence nabídky vhodných pracovních příležitostí
  • možnost rekvalifikace či jiného potřebného rozšíření kvalifikace
  • motivace k výše uvedeným aktivitám minimalizujícím příčiny problému a jejich uskutečnění
• Sociálním pracovníkem navržený postup při řešení problému
  Společně se sociálním pracovníkem:
  • stanovení způsobů a intenzity informování se o aktuální nabídce práce v regionu
  • konkretizace požadované pracovní činnosti, případně výběr vhodného způsobu rekvalifikace
  • průběžná komunikace se sociálním pracovníkem a jinými kompetentními pracovníky (např. pracovníkem ÚP, lékařem) za účelem zvýšení objektivity při posuzování reálnosti a přiměřenosti požadavků na pracovní uplatnění dle aktuální situace

4. Výsledek - zpětná vazba uživatele ohledně poskytnuté služby

Sociální práce byla zaměřena na podporu a zvyšování motivace uživatelsky služby při aktivním hledání pracovního místa na otevřeném trhu práce.

Poznámka: Paní XY se podařilo nalézt zaměstnání na běžném trhu práce. Nastoupila jako laborantka v lékárně.

Organizace: REINTEGRA, sociální pracovnice Bohdana Richterová

REINTEGRA je nestátní nezisková organizace, která vznikla v roce 1999. Sídlo organizace je v Krnově. V současné době má 30 zaměstnanců, z toho více než 80% se změněnou pracovní schopností. REINTEGRA provozuje Integrační chráněné dílny na Krnovsku a Vzdělávací centrum pro nezaměstnané v Krnově.

REINTEGRA v rámci projektu Equal zaměstnávala 3 pracovníky na ověřovacích místech na ekologických činnostech.

Charakteristika cílové skupiny:

Cílovou skupinou REINTEGRY jsou dlouhodobě nezaměstnaní lidé se zdravotním postižením, kteří potřebují dlouhodobou podporu při získávání pracovního místa na otevřeném trhu práce.

Charakteristika programu sociální práce

Používáme metodu 12ti měsíčního programu Integrace, který obsahuje:

• časově omezené (12 měsíců), placené zaměstnání v chráněných dílnách zajišťující obnovení a rozvoj pracovních návyků
• vzdělávací a výcvikový program podporující získání nových dovedností, potřebných pro uplatnění na otevřeném trhu práce
• pomoc sociálního pracovníka s naplňováním individuálního plánu, s nalezením a získáním pracovního místa na otevřeném trhu práce (individuální konzultace sociální pracovnice s každým účastníkem programu probíhá minimálně 1x za 14 dní cca 45 minut)

Kazuistika

Zvažovali jsme, jakou formou ukázat praxi případové práce a vedení individuálních plánů v naší organizaci. Samozřejmě nejjednodušší by bylo popsat konkrétní případovou práci a osobní individuální plán. Protože se však jedná o soukromé informace popisující častokrát velmi diskrétní problémy jednotlivců, rozhodli jsme se sestavit jednu případovou práci a individuální plán z více různých skutečných případů.

1. Anamnéza

Pan XY má 54 let. Je svobodný. Bydlí v rodinném domě se svou sestrou. Ve volném čase se věnuje luštění křížovek a zahradničení. Má zahradu, kde pěstuje zeleninu a stará se o ovocný sad. Má dva kamarády – své vrstevníky, se kterými jezdí přibližně jednou za půl roku na chatu do hor.

Pan XY si ve 3. třídě poranil páteř a nohu při pádu z koně. Po roční rehabilitaci začal zase chodit. Levou nohu má ale do současné doby o něco kratší, nesmí jednostranně namáhat páteř a zvedat těžké předměty. Je částečně invalidní důchodce.

Pan XY se vyučil tesařem. Tesařskou práci vykonával pouze tři týdny po vyučení. Tuto práci z důvodu svého zdravotního omezení nezvládl. V dalším období pracoval 20 let jako správce-údržbář ve slévárnách. Práci ukončil sám. Důvody k ukončení práce ve slévárnách měl dva. Chtěl se postarat o vážně nemocného bratra s nevyléčitelnou diagnózou. Druhý důvod se týkal práce samotné. Slévárny procházely renovací zastaralých zařízení. Na jednotlivé pracovníky byl vyvíjen tlak, aby v práci zvládli vyšší nároky, které na ně v souvislosti s renovací byly kladeny (například obsluhu počítače, opravy nových složitějších zařízení atd.).

V evidenci úřadu práce byl pan XY necelých pět let. První tři roky se staral o vážně nemocného bratra a práci vůbec nehledal. Po jeho smrti se snažil získat nové zaměstnání, ale to se mu nepovedlo.

2. Určení uživatelových potřeb

Jako základní potřeby určil pan XY - mít stálé finanční prostředky nutné ke své obživě, najít si životní partnerku a přijít mezi nové lidi, mít příležitost si popovídat. Chtěl by dělat něco, čím by mohl být prospěšný (potřeba uznání) a něco nového se naučit. Přál by se naučit pracovat na počítači, ze kterého má strach.

3. Individuální plán pana XY

Komentář: u individuálního plánu REINTEGRY jsme se rozhodli ponechat konkrétní časové údaje pro dokreslení systému práce v době trvání pracovního poměru v organizaci, což je maximálně 12 měsíců.

Doba trvání individuálního plánu:

• do doby získání zaměstnání v běžné firmě
• maximálně 12 měsíců

Začátek (uzavření pracovní smlouvy v chráněných dílnách): 1.9.2003

Ukončení (kdy, z jakého důvodu): 30.6.2004, získání zaměstnání v domě s pečovatelskou službou – správce budovy - zahradník.

Hlavní cíl: Najít zaměstnání na trhu práce

1. krátkodobý cíl: Zvládnout etapu zapracování v chráněných dílnách (únava, zvyky, režim dne...)

• 8.9.2003 - Zaučit se a zvládnout práci ve sběrném dvoře Technických služeb. (Termín do – konec listopadu).
• 22.9.2003 – Při třídění PET lahví se musí stát. Bolí mě z toho nohy. Pokud se to nezlepší, zajdu k lékaři. Možná, že to není práce pro mě a budu toho muset nechat.
• 6.10.2003 – Už je to s nohama lepší. Je to asi díky tomu, že pomáhám také při třídění papíru. U toho nemusím furt stát u pásu, a tak je to na nohy lepší.
• 20.10.2003 - Práci v technických službách na třídění PET lahví už zvládám dobře. S mistrem nemám problémy. Myslím, že je se mnou spokojený. Se spolupracovníky je to horší. Jsou to většinou cikáni nebo i bývalí trestanci. Musí tam chodit kvůli pracáku. Ale většinou tam nejsou dlouho. Pořád se to mění. Mistr je rád, že tam má někoho nastálo.
• 12.11.2003 – Práci už zvládám bez problémů. Už jsem si zvykl.

2. krátkodobý cíl: Získávat nové pracovní dovednosti a návyky
(co jsem se nového v práci naučil, co právě dělám, co je pro mě úplně nové...)

• 8.9.2003 - Dohodli jsme se se sociální pracovnicí, že musím hlavně zvládnou všechny práce, které mám dělat v recyklačním dvoře. Chtěl bych se naučit taky pracovat na počítači, ale na to budu mít školení v únoru 2004.
• 22.9.2003 - Mistr v Technických službách mi postupně vše ukázal a zaučil mě. Dělám tyto činnosti:
  • třídění a lisování PET flašek podle barev
  • třídění a lisování papíru (zvlášť časopisy, noviny, kartony)
  • třídění a lisování fólií
  • třídění a lisování krabic od džusu a mléka
• 19.3.2004 - Z důvodů sněhové kalamity jsme šli uklízet sníh kolem zastávek autobusů a pod mostem. Jinak jsem dále pracoval na třídění PET lahví a třídění papíru.
• 4.6.2004 - Týden v červnu jsem pracoval v recyklačním dvoře a od pondělí budu jezdit na úklid stezek do CHKO. Když bude špatné počasí, zůstaneme v chráněné stolařské dílně v Holčovicích a budeme dělat rozcestníky do CHKO.
• 18.6.2004 – Opravujeme stezku z Ovčárny na Barborku. Měním a čistím svodnice, stavěli jsme nový dřevěný most, který vyrobili mistři v naší dílně v Holčovicích. Pomáhali nám i s montáží. Bylo to docela náročné i fyzicky. Bavili se s námi i turisti, kteří chodili kolem.

3. krátkodobý cíl: Rozšířit si znalosti a kvalifikaci
(školení, sebevzdělávání, kurzy...)

• 8.9.2003 - Školení BOZP (Bezpečnostní technik nás proškolil v oblasti BOZP).
• 20.10.2003 – Mám zájem naučit se pracovat na počítači. Chci se naučit napsat dopis, vytisknout, najít informace na Internetu. (Termín – v únoru půjdu na školení. Do té doby v rámci sociálních sezení mě paní Richterová naučí základy.)
• 12.11.2003 - V rámci sociálního sezení jsem začal s prací na PC. Něco málo už o základech práce na PC vím, ale potřebuji vše zopakovat. Dnes jsme opakovali základy programu Word (konkrétně potom používání šablon na psaní životopisu).
• 27.11.2003 - Pokračujeme ve výuce práce na PC (zakládání složky, kopírování, vkládání textu).
• 4.12.2003 - Naučil jsem se vyhledávat na Internetu.
• 5.3.2004 – V únoru jsem se zúčastnil vzdělávacího kurzu „Rozvoj osobních a pracovních dovedností“. Kurz trval 11 dnů. Na konci byla písemná a ústní zkouška. Obě jsem úspěšně složil. Kurz se mi líbil. Kurz byl hodně praktický, museli jsme všechno prakticky předvádět i před skupinou. To bylo docela náročné. Trénovali jsme telefonování se zaměstnavatelem, podání ruky, výběrové řízení. Učili jsme se jaký význam má první dojem, jak velkou roli hraje oblečení, úsměv, způsob vyjadřování. Na závěrečnou zkoušku jsem musel mít košili, kravatu, černé kalhoty a vyleštěné boty. Dělali jsme si z toho srandu. Ale myslím si, že pro výběrová řízení to má svůj význam. Celkem 4 dny jsme se učili na počítači. Hodně mi to pomohlo, napsal jsem si životopis, umím pracovat s Internetem. Uvažuju, že si koupím domů počítač.

4. krátkodobý cíl: Sebepoznání

• 5.3.2004 – V únoru jsem se zúčastnil vzdělávacího kurzu „Rozvoj osobních a pracovních dovedností“. V rámci kurzu jsme dělali testy s psycholožkou. Řekla nám, že cílem testů je zjistit naše silné stránky a přednosti. Výsledky mi psycholožka řekla a dala mi je i písemně. Vyšly mi tyto silné stránky a přednosti.
  • Silné stránky
    • vytrvalost, optimismus
    • praktická orientace
  • Přednosti
    • jsem otevřený novým zkušenostem
    • jsem přátelský
    • mám vyvinuté sociální cítění
    • jsem orientovaný na týmovou práci
    • mám dobrou schopnost praktického usuzování
    • v rozhodování jsem opatrný
• 19.3.2004 – Na sociálním sezení jsme vytipovali dva pro mě vhodné okruhy pracovního uplatnění.
  Vhodné okruhy pracovního uplatnění
  • údržba, drobné opravy
  • zahradnické práce

4. krátkodobý cíl ukončen: Zjistil jsem své silné stránky a přednosti. Na základě toho jsem si vybral své okruhy pracovního uplatnění. Budu si hledat zaměstnání podle těchto okruhů.

5. krátkodobý cíl: Podniknout aktivní kroky při hledání nového pracovního místa

• 26.3.2004 - Byl jsem se zeptat na volné místo v domě s pečovatelskou službou. Momentálně nebylo nic volné. Jednal jsem s vedoucí střediska. Nechal jsem jí na sebe kontakt.
• 9.4.2004 - Státní pečovatelská služba - Byl jsem se zeptat na volné místo, momentálně nebylo nic volné. V červnu budu opakovat návštěvu a nechám kontakt na sebe. Jednal jsem s vedoucí.
• 23.4.2004 - Centrum podporovaného zaměstnávání - zeptal jsem se na volná místa poradce v tomto centru. Zapsali si mě jako uchazeče.
• 7.5.2004 - Kontaktoval mě poradce Centra podporovaného zaměstnávání a dal mi nabídku sezónní práce v lese. Vzhledem k svému zdravotnímu stavu jsem odmítnul tento druh práce.
• 21.5.2004 – Dozvěděl jsem se, že se uvolnilo místo údržbáře v domě s pečovatelskou službou. Zašel jsem se tam znovu zeptat. Paní vedoucí si na mě vzpomněla. Mám se ozvat za týden, možná by mě přijali.
• Od 1.6.2004 nastupuji do domu s pečovatelskou službou jako údržbář. Přijali mě i proto, že paní vedoucí dostala o mě dobré reference od mého posledního zaměstnavatele, se kterým se osobně zná. Budu pracovat na zkrácený 6 hodinový úvazek, což mi vyhovuje. Náplní mé práce bude především údržba budovy a okolní zahrady.

4. Výsledek, zpětná vazba

Pan XY dokázal využít programu Integrace v chráněných dílnách k získání trvalé práce v domě s pečovatelskou službou. Za podpory sociální pracovnice a mistra se opět zapracoval, zvykl si na pravidelnou práci po pětiletém období, které strávil doma. Předcházela tomu však několikaměsíční práce v recyklačním dvoře a také vedení tohoto individuálního plánu. Při odchodu vypisoval pan XY dotazník o tom, co se mu v programu Integrace líbilo a co nikoliv. Nejvíce se mu líbil kurz „Rozvoj osobních a pracovních dovedností.“ Nejméně byl spokojen s kolektivem lidí ve sběrném dvoře.

Organizace: Charita sv. Alexandra – Chráněná technická dílna, sociální pracovník Bc. Rostislav Maceček

Charita sv. Alexandra je humanitární a organizační složkou Římskokatolické církve. Svou činnost zahájila v červnu r. 2001 a jejími hlavními záměry je vytváření pracovních míst a zaměstnávání osob se zdravotním postižením, poradenská činnost pro osoby se zdravotním znevýhodněním, poradenská činnost pro migranty a uprchlíky, provoz humanitního šatníku. V současnosti je zde zaměstnáno 38 pracovníků. Osob se zdravotním postižením je 23 a tři jsou držiteli průkazu ZTP/P.

Středisko Chráněná technická dílna bylo otevřeno v rámci projektu EQUAL v březnu 2003. V současnosti je zde zaměstnáno 12 uživatelů služeb. Všichni se podíleli na ověřování pracovních programů v rámci projektu EQUAL.

Pracovní místa jsou trvalá.

Charakteristika cílové skupiny

Dominantní cílovou skupinou jsou lidé se zdravotním postižením, a to smyslovým, tělesným i psychickým.

Charakteristika programu sociální práce

S uživateli služeb provádíme intencionální sociální práci. Jsou s nimi konány pravidelné rozhovory. Sociální práce je zde zaměřena především na vytváření týmu a zkvalitňování interpersonálních vztahů pracovníků i vedení dílny.

Kazuistika

1. Anamnéza

Pan XY žije v úplné rodině. Matka je učitelkou na ZŠ, otec je v důchodu. Bydlí společně v družstevním bytě, u kterého je již splacena anuita. Pan XY má sestru, která bydlí samostatně v pronajatém bytě v Ostravě. Mezi členy rodiny jsou dobré vztahy, jezdí společně na horské pochody i dovolené. Pan XY sestru často navštěvuje, občas u ní i přespává.

Pan XY má 26 let. Je svobodný a bydlí společně se svými rodiči. Žije poměrně pestrým společenským životem. Má řadu přátel s kterými navštěvuje koncerty a diskotéky. Mimo hudbu jsou jeho zálibami i turistika a hraní her na PC.

Pan XY trpí již od dětství epilepsií. S touto chorobou se již naučil žít a užívá léky. Pravidelně navštěvuje odborného lékaře. Záchvat měl naposledy před osmi lety. Je osobou se ZPS, ale nepobírá žádný druh důchodu.

Je vyučen jako prodavač a tuto práci krátce vykonával v obchodě své tety. Po bankrotu obchodu byl devět měsíců registrován na ÚP Ostrava, kde se dozvěděl o naší organizaci. Pravidelné kontakty se sociálním pracovníkem začaly 13.3.2003, kdy byl zaměstnán v chráněné dílně na separaci odpadu.

Subjektivní postřehy: Uživatel služby je inteligentní a senzitivní. Má snížené sebehodnocení a s ním spojenou sebedůvěru.Velmi mu záleží na mínění druhých lidí. V sociální oblasti je saturován. Přestože nepobírá důchod, příjem z práce mu dostačuje. Potíže by mohly nastat tehdy, kdy by se rozhodl žít samostatně. Sociální práce bude zaměřena spíše na psychickou složku jeho osobnosti. Bude mu nutno poskytnout emoční podporu a podnítit zvýšení jeho sebehodnocení.

2. Určení uživatelových potřeb

Po úvodním pohovoru jsem se s uživatelem dohodl na spolupráci na bázi konkludentní (ústní) dohody.

Jím určena potřeba je: „udržet si práci a vyrovnat se ve výkonech ostatním spolupracovníkům tak, aby ho brali“.

Můj záměr: „ zvýšit klientovo sebehodnocení a samostatnost, poskytnout emoční podporu tak, aby se cítil platným členem kolektivu“.

3. Individuální plán - detailní práce s konkrétním problémem uživatele

• Problémem je nízké sebehodnocení pana XY.
• Sám pan XY uvádí jako problém nízkou výkonnost a nezkušenost s prací.
• Příčinou problému je snížené sebehodnocení a sebedůvěra.
• Přestože klient žije s rodiči, tento problém se týká pouze jeho osoby.
• Pan XY potřebuje jak emoční podporu, tak dostatek prostoru k externalizaci svých postojů a názorů ve vztahu ke své práci.

Takto byl postaven problém na začátku našeho kontaktu. Po určité době, kdy se uživateli služby dostalo jak emoční tak i kognitivní podpory ze strany soc. pracovníka, klient dospěl k přesvědčení, že se svým pracovním výkonem dokázal vyrovnat s průměrnou výkonností kolektivu (podpořeno plněním norem). V rámci pravidelných porad týmu dokázal vystupovat sebevědomě a kriticky. Dnes dokáže sám navrhovat řešení svých nebo týmových problémů na pracovišti a dokáže samostatně řešit operativní problémy, které se vyskytnou v průběhu jeho pracovní činnosti.

4. Výsledek, zpětná vazba

V současné době se pan XY cítí na pracovišti spokojen a podle vlastních slov neuvažuje o hledání jiné práce.

V pravidelném hodnocení spokojenosti pracovníků, které provádíme prostřednictvím ankety, byl zatím vždy sociální pracovník ohodnocen známkou 1 na škále 1 – 10, kdy 1 znamená výborný a 10 nevyhovující.

Organizace: Diakonie Broumov, sociální pracovnice Lucie Hrubá

Diakonie Broumov je humanitární nezisková organizace, která se zabývá celorepublikovou bankou oděvů, prádla, obuvi, domácích a školních potřeb, nábytku a ostatního materiálu a sociální a pracovní integrací lidí, kteří se ocitli na okraji společnosti. Byla založena v roce 1993 jako OS Diakonie Úpice. V současné době zaměstnává 85 pracovníků a 10 tzv. klientů, kteří mají uzavřenou tzv. Dohodu o pracovní terapii do doby, než se jim vyřídí potřebné doklady k uzavření klasické pracovní smlouvy.

V rámci projektu EQUAL bylo zaměstnaných celkem 15 pracovníků (též buď na pracovní smlouvu nebo na Dohodu o pracovní terapii), kteří pracovali na ověřovacích pracovištích v rámci ověřovaných pracovních programů.

Pracovní místa jsou trvalá, respektive dlouhodobá. Uživatelé služeb jsou však motivováni k nalezení místa na otevřeném trhu práce.

Charakteristika cílové skupiny

Cílovou skupinou Diakonie Broumov jsou lidé, kteří se ocitli v tíživé životní situaci ne vždy vlastní vinou, dlouhodobě nezaměstnaní a těžko umístitelní lidé na trhu práce, lidé propuštěni z výkonu trestu, z psychiatrických a ostatních léčeben, lidé s alternativními tresty, ženy v krizových situacích, všichni kteří potřebují podporu v návratu do normálního občanského života a popřípadě při získání práce na komerčním trhu a zároveň najít vlastní bydlení.

Charakteristika programu sociální práce

Sociální a pracovní integrace pro lidi z cílových skupin, kterým je poskytována pomoc při návratu do občanského života, tzn. zajištění práce, ubytování, stravování a základní materiální a hygienické potřeby, poradenství, pravidelný dohled psychiatra a psychologa, pravidelné individuální i skupinová sezení, školení a vzdělávací a kvalifikační programy.

Kazuistika

1. Anamnéza

Pan XY bydlí na ubytovně Diakonie Broumov již 5 let, je mu 54 let a je v invalidním důchodu. Vyučil se řidičem a spoustu let pracoval jako řidič autobusu v místě svého bydliště v Ostravě. Oženil se. Po několika letech však začal mít silný sklon k nadměrnému užívání alkoholu a jeho žena, s níž má dvě děti, požádala o rozvod. Tím se z pana XY stal bezdomovec a spadl do těžkého alkoholismu. Když se ocitl na ulici, neplatil dlouhodobě alimenty, proto byl vzat do vazby a několik let strávil ve vězení. Po propuštění z vazby nechtěl už dál zůstat na ulici, tak vyhledal Diakonii Broumov a rozhodl se, že se postaví znovu na vlastní nohy. Jelikož v současnosti pobírá důchod, dohodl se s bývalou manželkou na pravidelném placení výživného bez soudního příkazu a svým dětem posílá ještě něco navíc. V Diakonii Broumov se seznámil s paní XY., která je též uživatelkou služeb Diakonie Broumov, sblížili se a v roce 2003 se vzali. Jejich vztah je různorodý, ale oba dva našli v tom druhém oporu a důvod pro to začít znovu normálně žít. Pan XY je celkem společenský typ, mezi jeho záliby patří četba, televize, procházky po přírodě.

Zdravotní stav pana XY je vzhledem k alkoholismu poměrně špatný, dobrovolné léčení odmítá. Jeho stav po psychické stránce je celkem dobrý. Jinak je to člověk, který není 100% spolehlivý, má sklony k neustálému lhaní.

2. Určení uživatelových potřeb

Jako základní potřeby určil pan XY najít si vlastní bydlení, dělat něco nového, čímž by omezil alkohol (odpadla by spousta volného času, který vyplňuje pitím), potřeba stálého příjmu při zajištění jeho synů, pořídit si s novou manželkou alespoň jedno dítě.

3. Individuální plán

Dlouhodobý cíl: Najít zaměstnání na trhu práce

1. Krátkodobý cíl: Etapa zapracování a zajištění základních osobních dokladů a návyků

Pan XY přišel do Diakonie Broumov bez veškerých dokladů (po rozvodu s manželkou se z něj stal bezdomovec, přespával na ulici a o doklady přišel).

Prvním krokem bylo zajistit potřebné doklady: tzn. zajistit vystavení duplikátu rodného listu, jít s uživatelem služby k fotografovi (uživatel služby musel být nejdříve motivován k umytí a ustrojení se), poté jít s uživatelem služby na příslušné úřady a společně s ním zažádat o vystavení nového občanského průkazu.

Výsledek: Uživatel služby má opět osobní doklady.

Druhým krokem bylo zajistit potřebné životní dávky (sociální dávky a dávky z úřadu práce) – po získání osobních dokladů bylo potřeba doprovodit uživatele služby na příslušný úřad práce dle trvalého bydliště a následně zajet na sociální odbor a zažádat o dávky.

Výsledek: Uživatel služby je finančně zabezpečený.

Třetím krokem bylo naučit uživatele služby pracovním návykům – uživatel služby je vyučen řidičem a z toho důvodu vykonává v Diakonii funkci řidiče nákladního automobilu. Prvním krokem bylo tzv. přezkoušení a školení řidiče. Jelikož má uživatel služby problémy s alkoholem, bylo a stále je důležité mu celý den hodinu po hodině naplánovat, aby neměl čas na alkohol a zejména na začátku pravidelně kontrolovat, zda případně alkohol nepožil.

Výsledek: Uživatel se postupně naučil pracovním povinnostem. Jistou míru kontroly však potřebuje stále.

2. Krátkodobý cíl: Rozšíření znalostí a kvalifikace

Uživatel služby je každoročně školen kvalifikovaným pracovníkem autoškoly – každoročně získává osvědčení, že může svou práci vykonávat.

Výsledek: Uživatele služby uspokojuje, že může být užitečný tím co umí – rok od roku je jeho práce kvalitnější.

3. Aktuální problémy, které se během pohybu vyřešili či řeší.

• Uživatel služby má problémy s alkoholem:
  • rok se léčil, ale marně
  • z toho důvodu má zajištěné každý měsíc návštěvy u psychiatra
  • je pracovně vytížen, a proto má na alkohol méně času a je stále motivován k podstoupení protialkoholní léčby
  Výsledek: jeho závislost na alkoholu je od jeho začátku pobytu poloviční
• Uživatel služby potřebuje najít nový smysl života
  • po nějaké době strávené na ubytovně Diakonie si našel partnerku, se kterou se oženil
  Výsledek: klient našel smysl života ve své partnerce a tím mu vzniká další dlouhodobý plán - najít společné bydlení a založit si vlastní rodinu.

4. Práce na dlouhodobém cíli

Najití místa na otevřeném trhu práce - uživatel služby je motivován, aby vyvíjel aktivity směřující k nalezení místa na otevřeném trhu práce. Snaží se sledovat tisk a případně se účastnit výběrových řízení. Vše zatím komplikuje jeho ne zcela zvládnutý vztah k alkoholu.

5. Přání a očekávání

Hlavním přáním pana XY. je najít společné bydlení se svou partnerku a založit si novou rodinu.

4. Výsledek, zpětná vazba

Pan XY udělal obrovský posun ke svým cílům a spolupráce s ním je vcelku dobrá, až na drobné výkyvy pod vlivem alkoholu. Naučil se, že má taky nějaké povinnosti, které si musí plnit. Nejdůležitějším krokem k jeho návratu do občanského života bylo nalezení nové partnerky.

Pan XY je se službami naší organizace spokojen, je rád, že má kde být a má možnost práce. Avšak chápe, že nemůže být donekonečna v Diakonii, proto má potřebu se postarat se sám o sebe a dokázat tak hlavně své nové manželce a dětem, že na to má a že to dokáže v budoucnu i bez pomoci ostatních.

Organizace: Farní Charita Písek, sociální pracovnice Marta Švejdová

Farní Charita Písek je nestátní nezisková organizace. Byla založena roku 1992 a její sídlo je v Písku. V současné době má 15 zaměstnanců. Mezi její hlavní aktivity patří Charitní ošetřovatelsko – pečovatelská služba (CHOPS), Charitní poradna, zaměstnávání osob se zdravotním postižením a práce s lidmi odsouzenými k alternativnímu trestu.

V rámci projektu Equal bylo v rámci Otevřeného chráněného pracoviště Farní Charity Písek zaměstnáno 5 osob se zdravotním postižením. V evidenci bylo cca 60 osob odsouzených k alternativnímu trestu.

Charakteristika cílové skupiny

Tato kazuistika je zaměřena na cílovou skupinu osoby odsouzené k alternativním trestům.

Charakteristika sociální práce

Sociální práce obsahuje především práci s uživatelem služby (osobní pohovory, tvorba individuálních plánů, poradenská činnost), spolupráci se soudy a spolupráci s PMS - probační a mediační službou.

Kazuistika

1. Anamnéza

Panu XY je 22 let, je svobodný, bezdětný. Je nezaměstnaný a pobírá podporu v nezaměstnanosti. Žije s rodiči. Byl odsouzen k alternativnímu trestu v rozsahu 300 hodin veřejně prospěšných prací. Lhůta na výkon trestu je 1 rok. Trest mu byl udělen za výtržnosti na veřejnosti (potyčka v restauraci pod vlivem alkoholu).

Pan XY působí na první dojem jako flegmatik, který bere svou situaci na lehkou váhu, dalo by se říci, že si neuvědomuje nebo si nechce připustit následky svého konání.

2. Určení uživatelových potřeb

Odpracovat trest aniž by se o něm dozvěděli rodiče.
Potřeba sociálního pracovníka - vést uživatele služby, který své chování považuje za normální, aby si uvědomil následky svého jednání.

3. Individuální plán

Určení cílů:
Dlouhodobé

• odpracování trestu v dané lhůtě
• nalezení vhodného zaměstnání.

1. Odpracování trestu v dané lhůtě

Krátkodobý cíl - pravidelné docházení na pracovní směny.

Zdá, že jediná věc, která leží uživateli služeb na srdci je, že nechce, aby o jeho trestu věděli rodiče, proto by trest rád odpracoval v našem zařízení, daleko od trvalého bydliště. Jedinou autoritou je pro uživatele služeb otec, ze kterého má však strach.

Svůj trest přesto bere na lehkou váhu, nedochází na předem domluvené pracovní směny, dalo by se říci, že si stále neuvědomuje fakt, že v případě neodpracování daných hodin mu hrozí výkon trestu v nápravně výchovném zařízení.

Fáze:

• uživateli služby byla vysvětlena podstata alternativního trestu - v případě řádného vykonání alternativního trestu zůstává odsouzenému trestní rejstřík čistý, což nenastává v případě, že je občan odsouzen k výkonu trestu v nápravném zařízení. Na setkání jsme mluvili i o tom, že záznam v rejstříku trestů už komplikuje nalezení dobrého zaměstnání atd.
• uživateli služby byla a stále je poskytována podpora a posilována motivace k řádnému vykonání alternativního trestu. Jelikož komunikace s uživatelem služby nebyla snadná, bylo třeba změnit taktiku ve vedení rozhovorů. (Uživatel služby odmítal více komunikovat, z rozhovorů plynulo málo informací. Problém neřešil, k výkonu trestu přistupoval s averzí). Tato situace byla konzultována s odborníkem, s jeho pomocí byly vytvořeny určité vzory vedení rozhovoru s problémovým uživatelem služby, které se osvědčily.
• pomoc celého pracovního týmu - s ostatními uživateli služeb vykonávajících alternativní trest byl vytvořen “debatní kroužek“ - uživatel služby získal informace, že není jediný odsouzený k alternativnímu trestu, přímo od dalších uživatelů služeb.

2. Nalezení zaměstnání

Uživatel služby se zaregistroval na úřadě práce a probíhají jednání o vhodné rekvalifikaci.

4. výsledek, zpětná vazba

V současné době má uživatel služby odpracováno 85 hodin a lhůta, která mu zbývá na splnění trestu je půl roku. Je zaregistrován na úřadě práce a probíhají jednání o rekvalifikačním kurzu. Pokračuje motivace a podpora ze strany poskytovatele služby.