Metodika oslovení vhodných zaměstnavatelů
doc. RNDr. Milan Šimek, Ph.D. (VŠB – TU v Ostravě, ekonomická fakulta), Ladislav Zajíc (VŠB – TU v Ostravě, ekonomická fakulta)
Na bodu 1 a 2 spolupracovali: Ing. Tomáš Schaffartzik, Mgr. Iva Burianová, Ing. Lada Horná (všichni Charita Opava), Ing. Vladimír Plesník (REINTEGRA)
Provedení dotazníkového šetření zajistili pracovníci ÚP Opava, ÚP Ostrava, ÚP Bruntál, ÚP Trutnov, ÚP Náchod, ÚP Písek a ÚP Prachatice
Úvod
1. Kritéria pro výběr vhodných zaměstnavatelů
2. Vyhlášení nabídky, stanovení komunikačních kanálů
3. Ověření způsobu oslovení a potenciálního zájmu o zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu
práce v pracovních programech ekologického charakteru
3.1 Oslovení zaměstnavatelů
3.2 Vyhodnocení
Závěr
Část řešení projektu byla věnována způsobu nalezení a oslovení vhodných zaměstnavatelů osob znevýhodněných na trhu práce, kteří by mohli realizovat pracovní programy ekologického charakteru podle navržené metodiky.
Z řešení projektu vyplynuly některé důležité poznatky, zásady a zkušenosti, které jsou shrnuty v následujícím textu, který je členěn do několika kapitol. V první z nich jsou formulována kritéria pro výběr vhodných zaměstnavatelů. Druhá kapitola je věnovaná způsobu vlastního oslovení potenciálních zaměstnavatelů ve smyslu podání základních informací o projektu a zjištění jejich zájmů o zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce v pracovních programech ekologického charakteru. Ve třetí kapitole jsou prezentovány výsledky oslovení zaměstnavatelů v ověřovacích oblastech projektu, u kterých byl prostřednictvím několika komunikačních kanálů zjišťován zájem zaměstnávat znevýhodněné osoby na trhu práce podle navržené metodiky. V závěrečné kapitole je navržen nejvhodnější způsob oslovení potenciálních uživatelů metodiky.
1. Kritéria pro výběr vhodných zaměstnavatelů
Z řešení projektu a ověřování metodiky v ověřovacích oblastech projektu vyplynula následující kritéria, které by měl zaměstnavatel splnit, aby mohl úspěšně zaměstnávat osoby znevýhodněné na trhu práce v pracovních programech ekologického charakteru, které byly vybrány a ověřeny v rámci řešení projektu:
2. Vyhlášení nabídky, stanovení komunikačních kanálů
Úvodem této kapitoly je nutno konstatovat, že rozhodnutí o tom, co bude vyrábět nebo jakou službu bude poskytovat a koho v rámci tohoto procesu bude zaměstnávat je výhradním právem zaměstnavatele. Smyslem této kapitoly je ukázat na některé možnosti, jak informovat zaměstnavatele o tom, že existuje metodika, která je zaměřena na zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce v pracovních programech ekologického charakteru. Vlastní rozhodnutí zaměstnavatele, zda bude případně realizovat některé pracovní programy pomocí osob znevýhodněných na trhu práce je na něm. Příslušné rozhodnutí podmíněno splněním kritérii uvedenými v kapitole 1.
V průběhu řešení projektu autoři došli k návrhu, že vhodným subjektem, který by mohl zaměstnavatelům poskytnout základní informaci o možnostech zaměstnávání znevýhodněných osob na trhu práce na ekologických činnostech prostřednictvím veřejně přístupné metodiky je úřad práce. Potenciální zaměstnavatele lze ze strany úřadu práce oslovit a informovat o metodice mnoha komunikačními kanály, případně jejich vzájemnou kombinací. Jedná se například o:
3. Ověření způsobu oslovení a potenciálního zájmu o zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce v pracovních programech ekologického charakteru
3.1 Oslovení zaměstnavatelů
V závěru roku 2004 byli ve všech ověřovacích oblastech formou jednoduchého dotazníku za pomocí příslušných úřadů práce osloveni vybraní zaměstnavatelé s cílem poskytnout jim informace o vznikající metodice, případně zjistit jejich případný zájem o zaměstnávání osob se zdravotním postižením na činnostech ekologického charakteru.
Z pohledu způsobu oslovení byly vybrány následující komunikační kanály:
|
|
||||
|
„Vytvoření metodiky pro zaměstnávání obtížně zaměstnatelných skupin obyvatelstva, obzvláště se změněnou pracovní schopností, na ekologické činnosti, separaci odpadů“ |
||||
................................................................................................................................... ...................................................................................................................................
2. Byli byste schopni zaměstnat ve Vaší firmě na některých pracovních pozicích
osobu se základním vzděláním? (pokud ne, proč?) ...................................................................................................................................
3. Pokud by to pro Vás bylo výhodné, byli byste schopni v budoucnosti realizovat
pracovní činnosti ekologického charakteru (např. demontáž vyřazených
elektronických zařízení,údržba chráněných přírodních území, zpracování
odpadního papíru, textilu, plastů, apod.)? ................................................................................................................................... |
||||
|
|
||||
|
rozvojové partnerství CHAROPA pod vedením Charity Opava www.charopa.cz |
3.2 Vyhodnocení
V rámci procesu vyhodnocení se nepodařilo identifikovat, kolik zaměstnatelů bylo přesně osloveno. Z tohoto důvodu se následující výsledky týkají pouze těch dotazníků, které se vrátily vyplněny a byly zpracovávány. Tabulka č. 3.1 uvádí počty zpracovávaných dotazníků a jejich procentní podíl. Pro zpracování dotazníkového šetření byly použity dotazníky pouze z pěti okresů, jelikož z okresů Písek a Prachatice byla minimální návratnost dotazníků bez uvedení kontaktních informací. Pro vyhodnocení dotazníkového šetření byly tedy zcela nepoužitelné.
Tabulka č. 3.1
|
|
||
| Okres |
|
|
| Bruntál |
|
|
| Náchod |
|
|
| Opava |
|
|
| Ostrava |
|
|
| Trutnov |
|
|
| Celkem platných |
|
|
Celkem bylo tedy zpracováváno 984 dotazníků z okresů uvedených v tabulce č. 3.1. Nepoměr mezi počtem dotazníků z okresu Opava je způsoben nevhodně zvoleným komunikačním kanálem. Na rozdíl od ostatních úřadů práce, které oslovovaly respondenty převážně pomocí dotazníků ve fyzické podobě, totiž zvolil Úřad práce v Opavě jako hlavní komunikační kanál elektronickou poštu, u níž byla návratnost v tomto dotazníkovém šetření podstatně nižší.
Respondenti odpovídali ano či ne na čtyři jednoduché otázky. Za platnou odpověď byla označena každá, na niž respondent jednoznačně odpověděl. Odpovědi, z nichž nebylo zřejmé, jak respondent odpověděl (zaškrtnuta jak odpověď „ano”, tak „ne”) anebo odpovědi, kde nebyla zaškrtnuta žádná možnost, byly označeny jako neplatné. Počet platných a neplatných odpovědí uvádí tabulka č. 3.2.
Tabulka č. 3.2
|
|
||||
|
|
|
|
|
|
| Platných odpovědí |
|
|
|
|
| Neplatných odpovědí |
|
|
|
|
Vyhodnocení jednotlivých otázek
Tabulka č. 3.3
|
|
|||
|
|
|
|
|
| Ano |
|
|
|
| Ne |
|
|
|
| Celkem platných |
|
|
|
| Chybějících |
|
|
|
| Celkem |
|
|
|
Graf č. 3.1
|
Graf č. 3.2
 |
Graf č. 3.3
 |
Otázka č. 1b
Druhá část první otázky měla za cíl zjistit, jaká je schopnost respondentů zaměstnávat osoby s těžším zdravotním postižením. Výsledek je oproti předcházející otázce přesně opačný. Dokonce více jak tři čtvrtiny dotázaných odpovědělo, že nejsou schopni zaměstnávat osoby s těžším zdravotním postižením. Konkrétně se jedná o celých 88 % dotázaných.
Nejmenší podíl kladných odpovědí se vyskytl v okrese Trutnov a Bruntál (viz graf č. 3.6). Naproti tomu největší podíl kladných odpovědí byl zaznamenán v okrese Opava. Ovšem stejně jako v předchozí otázce odpověděl velmi malý počet respondentů, což nejpravděpodobněji vedlo k těmto odchylkám.
Tabulka č. 3.4
|
|
|||
|
|
|
|
|
| Ano |
|
|
|
| Ne |
|
|
|
| Celkem platných |
|
|
|
| Chybějících |
|
|
|
| Celkem |
|
|
|
Graf č. 3.4
 |
Graf č. 3.5
 |
Graf č. 3.6
 |
Otázka č. 2
Otázka číslo 2 zjišťovala schopnost respondentů zaměstnávat osoby se základním vzděláním. Jednalo se o nejčastěji zodpovězenou otázku, z níž vyplynulo že většina oslovených zaměstnavatelů je schopna zaměstnat osobu se základním vzděláním. V Ostravě je podle dotazníkového šetření nejmenší ochota zaměstnat zaměstnance se základním vzdělání, dále pak na v okrese Bruntál. V ostatních okresech se záporná odpověď na tuto otázku objevovala zhruba v osmnácti procentech případů.
Tabulka č. 3.5
|
|
|||
|
|
|
|
|
| Ano |
|
|
|
| Ne |
|
|
|
| Celkem platných |
|
|
|
| Chybějících |
|
|
|
| Celkem |
|
|
|
Graf č. 3.7
 |
Graf č. 3.8
 |
Graf č. 3.9
 |
Otázka č. 3
Třetí otázka zněla: „Pokud by to pro Vás bylo výhodné, byli byste schopni v budoucnosti realizovat pracovní činnosti ekologického charakteru (např. demontáž vyřazených elektronických zařízení, údržba chráněných přírodních území, zpracování odpadního papíru, textilu, plastů, apod.)?“ Podrobné složení odpovědí uvádí tabulka č. 3.6.
Výrazně převažovala záporná odpověď na tuto otázku (78,2 %). Nejvýraznější převaha záporných odpovědí nad kladnými byla v Ostravě (viz grafy č. 3.11 a č. 3.12), kde se téměř 90 % respondentů vyjádřilo negativně. U zbylých okresů se odpověď „ano“ vyskytovala nejčastěji v okrese Opava (31,91 %), dále pak v okresech Bruntál (29,41 %) a Trutnov (27,10 %).
Z 207 respondentů, kteří odpověděli, že je zajímá realizace činností ekologického charakteru jich 91 uvedlo navíc slovní odpověď. Jelikož se formulace slovních odpovědí lišily, bylo nezbytné vytvořit podle jejich významu skupiny a rozčlenit je.
Nejčastější význam slovních odpovědí se dá nazvat „za jistých podmínek“. Respondenti zde uváděli například, že by museli znát bližší informace nebo jsou ochotni realizovat ekologické činnosti v případě, kdy by takové činnosti pro ně byly výhodné. Druhou nejčastější skupinou odpovědí byla „již provádíme“ a to v osmnácti případech. Patnáct respondentů pak uvedlo, že jsou schopni provádět údržbu chráněných přírodních území a dvanáct demontáž, převážně elektronických, zařízení. Čtyři respondenti mají podle svých slov volné prostory, případně volné prostory pro realizaci ekologických činností nabízejí. Tabulka č. 3.7 uvádí všechny skupiny odpovědí, přičemž ve skupině „jiné“ jsou zařazeny ty odpovědi, které se neopakovaly.
Tabulka č. 3.6
|
|
|||
|
|
|
|
|
| Ano |
|
|
|
| Ne |
|
|
|
| Celkem platných |
|
|
|
| Chybějících |
|
|
|
| Celkem |
|
|
|
Graf č. 3.10
 |
Graf č. 3.11
 |
Graf č. 3.12
 |
Tabulka č. 3.7
|
|
|
| Odpověď |
|
| Za jistých podmínek |
|
| Již provádíme |
|
| Údržba chráněných přírodních území |
|
| Demontáž zařízení |
|
| Nevyužité prostory |
|
| Zpracování textilu |
|
| Likvidace autovraků |
|
| Jiné |
|
Závěr
Z provedeného ověření navrhovaného způsobu oslovení zaměstnavatelů – potenciálních realizátorů metodiky – vyplynula možnost informovat je pomocí všech navržených komunikačních kanálů. Podle názorů řešitelů se nejvhodnějším jeví komunikační kanál spojený s pravidelným dotazníkovým šetřením zaměstnavatelů a to především z důvodu vysokého postižení zaměstnavatelů. Vzhledem k tomu, že zaměstnavatelé se mohou do pracovních programů ekologického charakteru zapojit různým způsobem, od vlastní realizaci pracovních programů ve spojení se zaměstnáváním osob znevýhodněných na trhu práce, přes roli dodavatele materiálu, případně odběratele produktu, řešitelé doporučují oslovit zaměstnavatele plošně, to znamená bez předchozí selekce (např. podle odvětvového zaměření, případně na základě jiných kritérií).
Ti zaměstnavatelé, kteří vyslovili zájem v budoucnosti realizovat pracovní činnosti ekologického charakteru (např. demontáž vyřazených elektronických zařízení, údržba chráněných přírodních území, zpracování odpadního papíru, textilu, plastů, apod.), případně je již realizují, budou ještě jednou kontaktováni s cílem poskytnout jim podrobnější informace o této možnosti formou úplné metodiky zaměstnávání osob znevýhodněných na trhu práce převážně na ekologických činnostech.